searchlist

ABCDDźEFGHChIJKLŁMNOPRSŠTUWZŽ

A

Abel Abel hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada. Po bibliji wobsahuje předmjeno hebrejske hebel »nadych, zachodnosć«, jako pokazka na Abelowu předčasnu smjerć. Wón bě druhi syn Adama, kotryž bu wot swojeho bratra Kaina zabity. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene, wužiwa pak so dźensa jenož hišće zrědka.
Muske pśedmě hebrejskego póchada. Pó bibliji wopśimujo pśedmě hebrejske hebel »pśidych, zachadnosć«, ako pokazka na Abelowu pśedcasnu smjerś. Wón jo był drugi syn Adama, kótaryž bu wót swójogo bratša Kaina zabity. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone, wužywa pak se źinsa jano hyšći rědko.

Abraham Abraham hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (’abrāhām). Po bibliji mjenowaše so prěni prawótc Israela prěnjotnje Abram (»wótc je nadobny«) a bu wot Boha na Abrahama (»wótc syły«) přemjenowany. W němskorěčnym rumje jewi so předmjeno wot srjedźowěka, wužiwa pak so dźensa jenož zrědka. W arabšćinje wotpowěduje Abrahamej předmjeno Ibrahim.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (’abrāhām). Pó bibliji jo se prědny staro wóśc Israela pomjenjował spócetnje Abram (»wóśc jo nadobny«) a bu wót Boga na Abrahama (»wóśc mani«) pśemjenjowany. W nimskorěcnem rumje jawi se pśedmě wót srjejźowěka, wužywa pak se źinsa jano rědko. W arabšćinje wótpowědujo Abrahamoju pśedmě Ibrahim.

Absalom Absalom hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (’abšālōm), kotrehož woznam so jako »wótc je spomóženje« abo »wótc je pokoj« wukładuje. Po bibliji bě Absalom třeći syn Dawida. Zo by česć swojeje sotry Tamar wjećił, da wón swojeho połbratra Amnona zabić. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (’abšālōm), kótaregož wóznam se ako »wóśc jo wobzwarnowanje« abo »wóśc jo pokoj« wukładujo. Pó bibliji jo był Absalom tśeśi syn Dawida. Aby cesć swójeje sotšy Tamar pomsćił, da wón swójogo połbratša Amnona zabiś. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone.

Adalbert Adalbert něm.

20. Jun

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + beraht »błyšćity, sławny«; potajkim »nadobneje sławy«). Přez skrótšenje prěnjeho dźěla předmjena přesadźichu so w srjedźowěku poněčim formy Albert a Albrecht. Kónc 18. lětstotka wuskutkowa zajim za srjedźowěk wožiwjenje předmjena Adalbert. Katolske mjeniny su 20. junija, poćahujo so na swj. Adalberta, Magdeburg skeho arcybiskopa (910‒981).
Muske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + beraht »błyšćecy, sławny«; pótakem »nadobneje sławy«). Pśez skrotcenje prědnego źěla pśedmjenja su se w srjejźowěku póněcom pśesajźili formy Albert a Albrecht. Kóńc 18. stolěśa jo zajm za srjejźowěk wustatkował wóžywjenje pśedmjenja Adalbert. Katolske mjeniny su 20. junija, póśěgujucy se na sw. Adalberta, magde burgskego arcybiskupa (910‒981).

Adalwin Adalwin něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + wini »přećel«; potajkim »nadobny přećel«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene.
Muske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + wini »pśijaśel«; pótakem »nadobny pśijaśel«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžywjone.

Adam Adam hebr.

Hadam

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Hadam.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Hadam.

Adela Adela, Adele

Adelgunda Adelheid Adelmut

24. Dez

Žónske předmjeno, kotrež je skrótšena forma srjedźowěkowskich předmjenow z »Adel-« (»nadobny, wosobny«). Katolske mjeniny su 24. decembra, poćahujo so na swj. Adelu, załožerku a abatisu žónskeho klóštra Pfalzel pola Triera (660‒735).
Žeńske pśedmě, kótarež jo skrotcona forma srjejźowěkowych pśedmjenjow z »Adel-« (»nadobny, wósebny«). Katolske mjeniny su 24. decembra, póśěgujucy se na sw. Adelu, załožaŕku a abtisu žeńskego kloštarja Pfalzel pla Triera (660‒735).

Adelbrecht Adelbrecht něm.

Adalbert

20. Jun

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Adalbert.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Adalbert.

Adelgunda Adelgunde něm.

30. Jan

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + gund »bój; wojowarka«; potajkim »nadobna wojowarka«). Katolske mjeniny su 30. januara, poćahujo so na swj. Adel gundu, załožerku a abatisu žónskeho klóštra Maubeuge pola Lille (630‒684).
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + gund »bój; wójowaŕka«; pótakem »nadobna wójowaŕka«). Katolske mjeniny su 30. januara, póśěgujucy se na sw. Adelgundu, załožaŕku a abtisu žeńskego kloštarja Maubeuge pla Lille (630‒684).

Adelhajd Adelheid něm.

16. Dez

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + heit, z german skeho *haidu- »wašnje, postawa«; potajkim »nadobneho wašnja«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene. Katolske mjeniny su 16. decembra, poćahujo so na swj. Adelhajd (931‒999), mandźelsku kejžora Oty I. Wulkeho.
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + heit, z germaniskego *haidu- »wašnja, póstawa«; pótakem »nadobneje wašnje«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžy wjone. Katolske mjeniny su 16. decembra, póśěgujucy se na sw. Adelhajd (931‒999), manźelsku kejžora Oty I. Wjelikego.

Adelheid Adelheid něm.

Adelhajd

16. Dez

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + heit, z german skeho *haidu- »wašnje, postawa«; potajkim »nadobneho wašnja«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene. Katolske mjeniny su 16. decembra, poćahujo so na swj. Adelheid (931‒999), mandźelsku kejžora Oty I. Wulkeho. Dospołnje zeserbšćena forma předmjena je Adelhajd.
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + heit, z germaniskego *haidu- »wašnja, póstawa«; pótakem »nadobneje wašnje«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžy wjone. Katolske mjeniny su 16. decembra, póśěgujucy se na sw. Adelheid (931‒999), manźelsku kejžora Oty I. Wjelikego. Dopołnje zeserbšćona forma pśedmjenja jo Adelhajd.

Adelmut Adelmut, Adelmuth něm.

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + mout »zmysł, mysl, duch«; potajkim »nadobneje mysle«).
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + mout »zmysł, mysl, duch«; pótakem »nadobneje mysli«).

Adolf Adolf, Adolph něm.

30. Jun

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + ahd. Wolf »wjelk«; potajkim »nadobny wjelk«). Wot srjedźowěka do 18. lětstotka bě předmjeno Adolf na sewjeru Němskeje woblubowane, wot 19. lětstotka tež na juhu. Přikład za wužiwanje předmjena w protestantiskich kruhach bě kral Gustaw II. Adolf Šwedski (1594‒1632). Wliw Adolfa Hitlera na spožčenje předmjena w prěnjej połojcy 20. lětstotka je rědki, w 1930tych lětach přiběra spožčenje předmjena jenož zlochka. Wot 1945 pasu so starši z dowidźomnych přičin spožčenju předmjena Adolf. Katolske mjeniny su 30. junija, poćahujo so na swj. Adolfa z Tecklenburga, Osnabrückskeho biskopa (1185‒1224).
Muske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + ahd. Wolf »wjelk«; pótakem »nadobny wjelk«). Wót srjejźowěka do 18. stolěśa jo było pśedmě Adolf na pódpołnocu Nimskeje woblubowane, wót 19. stolěśa teke na pódpołdnju. Pśikład za wužywanje pśedmjenja w protestantiskich krejzach jo był kral Gustaw II. Adolf Šwedski (1594‒1632). Wliw Adolfa Hitlera na dawanje pśedmjenja w prědnej połojcy 20. stolěśa jo rědki, w 1930tych lětach jo dawanje pśedmjenja jano zlažka pśiběrało. Wót 1945 pasu se starjejše z dowiźomnych pśicynow dawanju pśedmjenja Adolf. Katolske mjeniny su 30. junija, póśěgujucy se na sw. Adolfa z Tecklenburga, osnabrückskego biskupa (1185‒1224).

Adrian Adrian, Adrianus łać.

Adrijan

09. Jan

Muske předmjeno łaćonskeho pochada ([H]adriānus »z města [H]adria«). Přimjeno kejžora Publiusa Aeliusa Hadrianusa (76–138) poćahuje so po antikskej tradiciji na ródne město jeho staršich, Hadria, dźensa Atri, w prowincy Teramo. Katolske mjeniny su 9. januara, poćahujo so na swj. Adriana z Canterburyja, tamnišeho abta klóštra swj. Pětra a Pawoła († 710).
Muske pśedmě łatyńskego póchada ([H]adriānus »z města [H]adria«). Pśimě kejžora Publiusa Aeliusa Hadrianusa (76–138) póśěgujucy se pó antiknej tradiciji na rodne město jogo starjejšych, Hadria, źinsa Atri, w prowincy Teramo. Katolske mjeniny su 9. januara, póśěgujucy se na sw. Adriana z Canter buryja, tamnjejšego abta kloštarja sw. Pětša a Pawoła († 710).

Adriana Adriana łać.

Adrijana

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Adrian. W němsko rěčnym rumje je předmjeno ze 16. lět- stotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Adrian. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 16. stolěśa dokłaźone.

Adrijan Adrian, Adrianus łać.

09. Jan

Hlej zapis pod Adrian.
Glej zapis pód Adrian.

Adrijana Adriana łać.

Hlej zapis pod Adriana.
Glej zapis pód Adriana.

Afra Afra łać.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (āfer »afriski«). W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene. Katolske mjeniny su 7. awgusta, poćahujo so na swj. Afru z Augsburga, martrarku zažneho křesćanstwa († 304).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (āfer »afriski«). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone. Katolske mjeniny su 7. awgusta, póśěgujucy se na sw. Afru z Augsburga, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 304).

Agata Agatha, Agathe grj.

05. Feb

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (agathós »dobry«). W němskorěčnym rumje je předmjeno z 11. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 5. februara, poćahujo so na swj. Agatu z Catanije, martrarku zažneho křesćanstwa († 250).
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (agathós »dobry«). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 11. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 5. februara, póśěgujucy se na sw. Agatu z Catanije, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 250).

Agneta Agneta, Agnete grj.

Hańža

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Agnes (dospołnje zeserbšćene Hańža).
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Agnes (dopołnje zeserbšćone Hańža).

Achim Achim hebr.

26. Jul

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (yōyākī »Jahwe njech natwarja, wožiwja«). Po apokryfnych pismach Noweho zakonja bě Achim nan swj. Marije. W němsko rěčnym rumje je skrótšena forma předmjena Joachim ze 16. lětstotka dokładźena. Katolske mjeniny su 26. julija, poćahujo so na swj. Achima († 12 do Chr.).
Muske pśedmě hebrejskego póchada (yōyākī »Jahwe daś natwarja, wóžywja«). Pó apokryfnych pismach Nowego testa- menta jo był Achim nan sw. Marije. W nimskorěcnem rumje jo skrotcona forma pśedmjenja Joachim ze 16. stolěśa dokłaźona. Katolske mjeniny su 26. julija, póśěgujucy se na sw. Achima († 12 do Chr.).

Aksel Axel šwed., hebr.

Absalom

Muske předmjeno šwedskeho pochada, kotrež je skrótšena a přetworjena forma hebrejskeho předmjena Absalom. Druhdy wobhladuje so Aksel tež jako diminutiwna forma předmjena Aleksander.
Muske pśedmě šwedskego póchada, kótarež jo skrotcona a pśetwórjona forma hebrejskego pśedmjenja Absalom. Wótergi wobglědujo se Aksel teke ako diminutiwna forma pśedmjenja Aleksander.

Alberich Alberich něm.

14. Nov

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (alb »duch přirody« + rik »knježićel«; potajkim »knježićel duchow přirody«). Katolske mjeniny su 14. nowembra, poćahujo so na swj. Albericha z Utrechta, tamnišeho biskopa († 784).
Muske pśedmě staronimskego póchada (alb »duch pśirody« + rik »kněžaŕ«; pótakem »kněžaŕ duchow pśirody«). Katolske mjeniny su 14. nowembra, póśěgujucy se na sw. Albericha z Utrechta, tamnjejšego biskupa († 784).

Albert Albert něm.

Adalbert

15. Nov

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Adalbert. Katolske mjeniny su 15. nowembra, poćahujo so na swj. Alberta Wulkeho, Regensburgskeho biskopa a cyrkwinskeho wučerja (1200‒1280).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Adalbert. Katolske mjeniny su 15. nowembra, póśěgujucy se na sw. Alberta Wjelikego, regensburgskego biskupa a cerkwinskego ceptarja (1200‒1280).

Albin Albin, Albinus łać.

01. Mrz

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (albus »běły«). Katolske mjeniny su 1. měrca, poćahujo so na swj. Albina z Angersa, tamnišeho biskopa (469‒550). Znaty nošer předmjena je Albin Moller, duchowny a přirodospytnik (1541‒1618).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (albus »běły«). Katolske mjeniny su 1. měrca, póśěgujucy se na sw. Albina z Angersa, tamnjejšego biskupa (469‒550). Znaty nosaŕ pśedmjenja jo Albin Moller, duchowny a pśirodoslěźaŕ (1541‒1618).

Albrecht Albrecht něm.

Adelbrecht

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Adelbrecht.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Adelbrecht.

Aleksander Alexander grj.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (aléxō »wotwobarać, škitać, zakitować« + anḗr, andrós »muž«; potajkim »tón, kiž muži wotwobara«). Makedonski kral Aleksander Wulki, zemr. 323 do Chr., je ze swojimi wobdźiwajomnymi skutkami k woblubowanosći předmjena přinošował. W srjedźowěku bě jeho nahladnosć wjetša hač wšěch druhich antikskich rjekow. Aleksander Wulki naspomina so tež w bibliji (1 Makk 1, 1–7). W němsko rěčnym rumje je předmjeno ze srjedźo wěka dokładźene.
Muske pśedmě grichiskego póchada (aléxō »wótwoboraś, šćitaś, zašćitowaś« + anḗr, andrós »muž«; pótakem »ten, kenž muskich wótwobora«). Makedoński kral Aleksander Wjeliki, zamr. 323 do Chr., jo ze swójimi wobźiwowanja gódnymi statkami k woblubowanosći pśedmjenja pśinosował. W srjejźowěku jo była jogo naglědnosć wětša nježli wšych drugich antiknych rjekow. Aleksander Wjeliki naspomina se teke w bibliji (1 Makk 1, 1–7). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone.

Aleksandra Alexandra grj.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Aleksander.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Aleksander.

Alena Alena, Alene słowj., grj.

Helena

17. Jun

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Helena. Katolske mjeniny su 17. junija, poćahujo so na swj. Alenu z Foresta, knježnu a martrarku (620‒640).
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Helena. Katolske mjeniny su 17. junija, póśěgujucy se na sw. Alenu z Foresta, kněžnu a martraŕku (620‒640).

Alenka Alena, Alene słowj., grj.

Alena

Žónske předmjeno, diminutiwna forma předmjena Alena.
Žeńske pśedmě, diminutiwna forma pśedmjenja Alena.

Alfej Alfäus, Alphäus grj.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (alphaios »pśeměnjenje«).
Muske pśedmě grichiskego póchada (alphaios »pśeměnjenje«).

Alfons Alfons got.

01. Aug

Muske předmjeno gotiskeho pochada (z germanskeho *haðu »bój« + *funsa- »hotowy«; potajkim »do boja hotowy«). W srjedźowěkowskej Španiskej wužiwaše so předmjeno husto jako mjeno krala. W němskorěčnym rumje rozšěri so předmjeno hakle w 19. lětstotku, wosebje w katolskich kónčinach. Katolske mjeniny su 1. awgusta, poćahujo so na swj. Alfonsa z Liguori, biskopa Sant’Agata de’ Goti, patrona spowědnikow a moralnych teologow (1696‒1787).
Muske pśedmě gotiskego póchada (z germaniskego *haðu »bój« + *funsa- »gótowy«; pótakem »do boja gótowy«). W srjejźowěkowej Špańskej jo se pśedmě cesto wužywało ako mě krala. W nimskorěcnem rumje jo se pśedmě akle w 19. stolěśu rozšyriło, wósebnje w katolskich stronach. Katolske mjeniny su 1. awgusta, póśěgujucy se na sw. Alfonsa z Liguori, biskupa Sant’Agata de’ Goti, patrona spowědnikow a moralnych teologow (1696‒1787).

Alfred Alfred jendź.

28. Okt

Muske předmjeno jendźelskeho pochada (ælf »duch přirody« + rǣd »rada«; potajkim »rada duchow přirody«). W 19. lětstotku rozšěri so předmjeno Alfred w němskorěčnym rumje, dokelž přiběraše zajim za Jendźelsku a jeho kulturu. Katolske mjeniny su 28. oktobra, poća hujo so na swj. Alfreda Wulkeho, krala Angelsaksow (848‒899).
Muske pśedmě engelskego póchada (ælf »duch pśirody« + rǣd »rada«; pótakem »rada duchow pśirody«). W 19. stolěśu jo se pśedmě Alfred w nimskorěcnem rumje rozšyriło, dokulaž jo zajm za Engelsku a jogo kulturu pśiběrał. Katolske mjeniny su 28. oktobra, póśěgujucy se na sw. Alfreda Wjelikego, krala Angel saksarjow (848‒899).

Alina Alina, Aline słowj., grj.

Helena

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Helena.
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Helena.

Alisa Alice franc., jendź., hebr.

Elizabeta

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Elizabeta (dospołnje zeserb šćene hs. Hilžbjeta resp. ds. Halžbjeta).
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Elizabeta (dopołnje zeserb šćone ds. Halžbjeta resp. gs. Hilžbjeta).

Alma Alma łać.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (almus »žiwjaty, žohnowaty, płódny«). Předmjeno zrodźi so za čas renesansy w Italskej, w němskorěčnym rumje poča so w 19. lětstotku rozšěrjeć.
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (almus »seśecy, žognujucy, płodny«). Pśedmě jo se zroźiło za cas renesancy w Italskej, w nimskorěcnem rumje jo se zachopinało w 19. stolěśu rozšyrjaś.

Almir Almir arab.

Muske předmjeno arabskeho pochada (alʾamīr »prync«).
Muske pśedmě arabskego póchada (alʾamīr »princ«).

Almut Almut, Almuth něm.

Adelmut

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Adelmut.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Adelmut.

Alojs Alois, Aloys łać.

21. Jun

Muske předmjeno łaćonskeho pochada, kotrež da so wróćo wjesć na staroněmski korjeń (*alwis »mudry«). Katolske mjeniny su 21. junija, poćahujo so na swj. Alojsa z Gonzagi, jezuita a patrona křesćanskeje młodźiny (1568‒1591). Znaty nošer předmjena je zbóžny Alojs Andricki, duchowny a přećiwnik nacionalsocializma (1914‒1943).
Muske pśedmě łatyńskego póchada, kótarež da se slědk wjasć na staronimski kórjeń (*alwis »mudry«). Katolske mjeniny su 21. junija, póśěgujucy se na sw. Alojsa z Gonzagi, jezuita a patrona kśesćijańskeje młoźiny (1568‒1591). Znaty nosaŕ pśedmjenja jo zbóžny Alojs Andricki, duchowny a pśeśiwnik nacionalsocializma (1914‒1943).

Alwin Alwin něm.

Adalwin

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Adalwin. Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki žiwjene.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Adalwin. Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wó žywjone.

Amalia Amalia, Amalie got.

Amalija

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Amalinda. Předmjeno Amalia je wot 15. lětstotka jako dynastiske, zemjanske a byrgarske mjeno woblubo wane.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Amalinda. Pśedmě Amalia jo wót 15. stolěśa ako dynastiske, zemjańske a bergaŕske mě woblubowane.

Amalija Amalia, Amalie got.

Amalinda

Hlej zapis pod Amalia.
Glej zapis pód Amalia.

Amalinda Amalinda, Amalinde got.

Žónske předmjeno gotiskeho pochada (*amals »šwarny, zmužity«). Dźěl předmjena »Amal-« pokazuje na wuchodogotiski kralowski ród Amalow resp. Amelungow, kotryž 536 ze smjerću Theodahada wuhasny.
Žeńske pśedmě gotiskego póchada (*amals »chytšy, zmužny«). Źěl pśedmjenja »Amal-« pokazujo na pódzajtšnogotiski kralojski rod Amalow resp. Amelungow, kótaryž jo 536 ze smjerśu Theodahada wugasnuł.

Amand Amand, Amandus łać.

26. Okt

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (amandus »lubosćiwy, lubozny«, přirunaj amare »lubować«). W němskorěčnym rumje je předmjeno z 8. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 26. oktobra, poćahujo so na swj. Amanda ze Straßburga, tamnišeho biskopa (290–355).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (amandus »lubosćiwy, lubosny«, pśirownaj amare »lubowaś«). W nimsko rěcnem rumje jo pśedmě z 8. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 26. oktobra, póśěgujucy se na sw. Amanda ze Straßburga, tamnjejšego biskupa (290–355).

Amanda Amanda łać.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Amand. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 19. lětstotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Amand. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 19. stolěśa dokłaźone.

Ambros Ambros grj.

Ambrozij

Muske předmjeno, w delnjoserbšćinje wužiwana skrótšena forma předmjena Ambrozij.
Muske pśedmě, w dolnoserbšćinje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Ambrozij.

Ambrozij Ambrosius grj.

07. Dez

Muske předmjeno grjekskeho pochada (ambrósios »njesmjertnym přisłušacy, bójski«). Katolske mjeniny su 7. decembra, poćahujo so na swj. Ambrozija, Milan skeho biskopa a cyrkwinskeho wučerja (575–676).
Muske pśedmě grichiskego póchada (ambrósios »njesmjertnym pśisłušajucy, bogojski«). Katolske mjeniny su 7. decembra, póśěgujucy se na sw. Ambrozija, milanskego biskupa a cerkwinskego ceptarja (575–676).

Ambrož Ambros grj.

Ambrozij

Muske předmjeno, w hornjoserbšćinje wužiwana skrótšena forma předmjena Ambrozij.
Muske pśedmě, w górnoserbšćinje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Ambrozij.

Amos Amos hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (‘āmōs »[wot Boha] nošeny«). Po bibliji bě Amos pastyr z Tekowy, kotrehož Bóh na profeta powoła. Wón zasudźowaše njesocialne zadźerženje wodźacych kruhow Israela. (Kniha Amos) W němskorěčnym rumje je předmjeno ze 16. lětstotka dokładźene.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (‘āmōs »[wót Boga] nosony«). Pó bibliji jo był Amos pastyŕ z Tekowy, kótaregož jo Bog na profeta pówołał. Wón jo zasu źował njesocialne zaźaržanje wóźecych krejzow Israela. (Knigły Amos) W nimsko rěcnem rumje jo pśedmě ze 16. stolěśa dokłaźone.

Ana Anna, Hanna hebr.

26. Jul

Žónske předmjeno hebrejskeho pochada (annā »powabnosć, luboznosć«), kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje. Ana je po křesćanskej tradiciji była mać Marije. Mjeztym zo so wužiwarjo z nabožneje spłóšiwosće do 16. lětstotka předmjena Marija zdalowachu, je předmjeno jeje maćerje w němskorěčnym rumje hižo ze 14. lětstotka dokładźene. Po reformaciji rozšěri so předmjeno Ana w samsnej měrje pola protestantow a katolikow. Dodźensa słuša wone k najwoblubowanišim žónskim před mjenam. Katolske mjeniny su 26. julija, poćahujo so na swj. Anu († 1 do Chr.), mać Marije.
Žeńske pśedmě hebrejskego póchada (annā »pówabk, lubosnosć«), kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje. Ana jo była pó kśesćijańskej tradiciji maś Marije. Mjaztym až su se wužywarje z nabóžneje spłošywosći do 16. stolěśa pśedmjenja Marija zdalowali, jo pśedmě jeje maśerje w nimskorěcnem rumje južo ze 14. stolěśa dokłaźone. Pó reformaciji jo se pśedmě Ana rozšyriło w samsnej měrje pla protestantow a katolikow. Do źinsa słuša wóne k nejwoblubo- wanjejšym žeńskim pśedmjenjam. Katolske mjeniny su 26. julija, pó śěgujucy se na sw. Anu († 1 do Chr.), maś Marije.

Analiza Anneliese, Annelise hebr.

Ana a Liza

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Liza, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje. Wone sta so w 1920tych lětach woblubowane.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Liza, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje. Wóne bu w 1920tych lětach woblubowane.

Analora Annelore hebr., łać.

Ana a Lora

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Lora, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Lora, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje.

Anamarja Annemarie hebr., aram.

Ana a Marja

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Marja, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje. Wone sta so kónc 19. lětstotka woblubowane.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Marja, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje. Wóne bu kóńc 19. stolěśa woblubowane.

Anaroža Annerose hebr., łać.

Ana a Roža

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Roža, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Roža, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje.

Anastazij Anastasius grj.

22. Jan

Muske předmjeno grjekskeho pochada (anástasis »zrowastanjenje«). Katolske mjeniny su 22. januara, poćahujo so na swj. Anastazija Persičana, martrarja († 628).
Muske pśedmě grichiskego póchada (anástasis »zrowastawanje«). Katolske mjeniny su 22. januara, póśěgujucy se na sw. Anastazija Persarja, martrarja († 628).

Anastazija Anastasia grj.

15. Apr

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Anastazij. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 15. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 15. apryla, poćahujo so na swj. Anastaziju, martrarku zažneho křesćanstwa († 68).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Anastazij. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 15. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 15. apryla, póśěgujucy se na sw. Anastaziju, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 68).

Andi Andi, Andy grj.

Andreas

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Andreas.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Andreas.

Andrea Andrea grj.

Andreja

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Andreas. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 19. lětstotka dokładźene. Woblubowane sta so wone po 1945.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Andreas. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 19. stolěśa dokłaźone. Woblubowane bu wóne pó 1945.

Andreas Andreas grj., dosp.

Handrij

30.11. / 24.11.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (anḗr, andrós »muž«). Předmjeno dósta so z druhimi grjekskimi předmjenami (na př. Stefan) w helenistiskej dobje do Palestiny a rozšěri so jako japoštołske mjeno hižo zahe po křesćanskim swěće. W němskorěčnym rumje słuša předmjeno Andreas wot srjedźowěka k najwoblubo wanišim předmjenam. Katolske mjeniny su pak 30. nowembra, poćahujo so na swj. Andreasa, japoštoła a bratra Symana Pětra († 60); pak 24. nowembra, poćahujo so na swj. Handrija Dung-Laca, duchowneho a martrarja (1785‒1839). Dospołnje ze serbšćena forma předmjena je hs. Handrij resp. ds. Handroš.
Muske pśedmě grichiskego póchada (anḗr, andrós »muž«). Pśedmě jo se dostało z drugimi grichiskimi pśedmjenjami (na pś. Stefan) w helenistiskej dobje do Palestiny a jo se rozšyriło ako pósołske mě južo jěsno pó kśesćijańskem swěśe. W nimskorěcnem rumje słuša pśedmě Andreas wót srjejźowěka k nejwoblubowa njejšym pśedmjenjam. Katolske mjeniny su pak 30. nowembra, póśěgujucy se na sw. Andreasa, pósoła a bratša Symana Pětša († 60); pak 24. nowembra, póśěgujucy se na sw. Andreasa Dung-Laca, duchownego a martrarja (1785‒1839). Dopołnje zeserb šćona forma pśedmjenja jo ds. Handroš resp. gs. Handrij.

Andrej Andrei, Andrej rus., grj.

Handrij

Muske předmjeno, w ruskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Andreas.
Muske pśedmě, w ruskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Andreas.

Andreja Andrea grj.

Hlej zapis pod Andrea.
Glej zapis pód Andrea.

Anet Annett franc., hebr.

Aneta

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Aneta.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Aneta.

Aneta Annette franc., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w francoskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ana. Wona bu do němskorěčneho ruma hižo w 17./18. lětstotku přewzata, jewi pak so jako hamtsce zapisana forma předmjena hakle wot 20. lětstotka.
Žeńske pśedmě, w francojskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ana. Wóna bu do nimskorěcnego ruma južo w 17./18. stolěśu pśewzeta, jawi pak se ako amtski zapisana forma pśedmjenja akle wót 20. stolěśa.

Angela Angela łać.

04.01./27.01.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (angelus »jandźel«, z grjekskeho ángelos »posoł«). Katolske mjeniny su pak 4. januara, poćahujo so na swj. Angelu z Foligna, mnišku rjadu franciskankow a mystikarku (1248‒1309); pak 27. januara, poćahujo so na swj. Angelu Merici, załožerku rjadu wóršulkow (1474‒1540).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (angelus »janźel«, z grichiskego ángelos »pósoł«). Katolske mjeniny su pak 4. januara, póśěgujucy se na sw. Angelu z Foligna, mnišku rěda franciskanaŕkow a mystikaŕku (1248‒1309); pak 27. januara, póśěgujucy se na sw. Angelu Merici, załožaŕku rěda ursulinkow (1474‒1540).

Angelika Angelika łać.

Angela

Žónske předmjeno, rozšěrjena forma předmjena Angela. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze 16. lětstotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, rozšyrjona forma pśedmjenja Angela. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 16. stolěśa dokłaźone.

Angelina Angelina ital., łać.

Angela

10. Dez

Žónske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Angela. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze 17. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 10. decembra, poćahujo so na swj. Angelinu, załožerku klóštra Krušedol w horinach Fruška Gora († 1520).
Žeńske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Angela. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 17. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 10. decembra, póśěgujucy se na sw. Angelinu, załožaŕku kloštarja Krušedol w górinach Fruška Gora († 1520).

Angelino Angelino ital., łać.

Angelo

Muske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Angelo.
Muske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Angelo.

Angelo Angelo ital.,łać.

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (angelus »jandźel«, z grjekskeho ángelos »posoł«). W italskorěčnym rumje wužiwana forma předmjena je w němskorěčnym rumje z 19. lětstotka dokładźena.
Muske pśedmě łatyńskego póchada (angelus »janźel«, z grichiskego ángelos »pósoł«). W italskorěcnem rumje wužywana forma pśedmjenja jo w nimskorěcnem rumje ze 19. stolěśa dokłaźona.

Ani Anni, Annie něm., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w němskorěčnym rumje wužiwana skrótšena forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w nimskorěcnem rumje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Ana.

Anika Anika, Annika słowj., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Ana.

Anita Anita špan., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w španiskorěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Ana. W němskorěčnym rumje je předmjeno z kónca 19. lětstotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, w špańskorěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Ana. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z kóńca 19. stolěśa dokłaźone.

Anja Ania, Anja słowj., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ana.

Anka Anka, Anke słowj., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, diminutiwna forma w delnjoserbšćinje wužiwaneho předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, diminutiwna forma w dolnoserbšćinje wužywanego pśedmjenja Ana.

Ano Anno něm.

Arnold

05. Dez

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold. Katolske mjeniny su 5. decembra, poćahujo so na swj. Ana, Kölnskeho arcybiskopa (1010‒1075).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold. Katolske mjeniny su 5. decembra, póśěgujucy se na sw. Ana, kölnskego arcybiskupa (1010‒1075).

Anselm Anselm něm.

21. Apr

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ans- »bójstwo« + helm »helm«). Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Anselma. Katolske mjeniny su 21. apryla, poćahujo so na swj. Anselma z Canterburyja, tamnišeho arcybiskopa (1033‒1109).
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ans- »bogojstwo« + helm »nagłowk«). Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Anselma. Katolske mjeniny su 21. apryla, póśěgujucy se na sw. Anselma z Canterburyja, tamnjejšego arcybiskupa (1033‒1109).

Ansgar Ansgar něm.

03. Feb

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ans- »bójstwo« + gēr »hlebija«). Katolske mjeniny su 3. februara, poćahujo so na swj. Ansgara, Hamburgskeho arcybiskopa (801‒865).
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ans- »bogojstwo« + gēr »kopje«). Katolske mjeniny su 3. februara, póśěgu jucy se na sw. Ansgara, hamburgskego arcybiskupa (801‒865).

Antje Antje niž., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w nižozemskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w nižozemskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ana.

Anton Anton łać.

Antonij

13.06./05.07.

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Antonij. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćo wanje swj. Antona. Katolske mjeniny su pak 13. junija, poćahujo so na swj. Antona z Paduwy, franciskana a cyrkwinskeho wučerja (1195‒1231); pak 5. julija, poćahujo so na swj. Antona Mariju Zaccariju, duchowneho a załožerja rjadu barnabitow (1502‒1539); pak 24. oktobra, poćahujo so na swj. Antona Mariju Clareta, biskopa w Santiago de Cuba a załožerja rjadu klaretinow (1807‒1870).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Antonij. Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Antona. Katolske mjeniny su pak 13. junija, póśěgujucy se na sw. Antona z Paduwy, franciskanarja a cerkwinskego ceptarja (1195‒1231); pak 5. julija, póśěgujucy se na sw. Antona Mariju Zaccariju, duchownego a załožarja rěda barnabitarjow (1502‒1539); pak 24. oktobra, póśěgujucy se na sw. Antona Mariju Clareta, biskupa w Santiago de Cuba a załožarja rěda klaretinarjow (1807‒1870).

Antonia Antonia, Antonie łać.

Antonija

06. Mai

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Antonij. W němsko rěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene. Katolske mjeniny su 6. meje, poćahujo so na swj. Antoniju z Cirty, martrarku zažneho křesćanstwa († 256).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Antonij. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone. Katolske mjeniny su 6. maja, póśěgujucy se na sw. Antoniju z Cirty, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 256).

Antonij Antonius łać.

17. Jan

Muske předmjeno łaćonskeho pochada, kotrež da so wróćo wjesć na staroromske ródne mjeno. Katolske mjeniny su 17. januara, poćahujo so na swj. Antonija, pustnika w Egyptowskej (251‒356), kotryž česći so jako patriarch mnichowstwa.
Muske pśedmě łatyńskego póchada, kótarež da se slědk wjasć na staro romske rodne mě. Katolske mjeniny su 17. januara, póśěgujucy se na sw. Antonija, samotnika w Egyptojskej (251‒356), kótaryž cesći se ako patriarch mnichojstwa.

Antonija Antonia, Antonie łać.

06. Mai

Hlej zapis pod Antonia.
Glej zapis pód Antonia.

Antonin Antonin łać.

Anton

Muske předmjeno, rozšěrjena forma předmjena Anton.
Muske pśedmě, rozšyrjona forma pśedmjenja Anton.

Apolonia Apollonia grj.

09. Feb

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Apolonij. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Apolonije. Katolske mjeniny su 9. februara, poćahujo so na swj. Apoloniju, martrarku zažneho křesćanstwa († 249).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Apolonij. Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Apolonije. Katolske mjeniny su 9. februara, póśěgujucy se na sw. Apoloniju, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 249).

Apolonij Apollonius grj.

18. Apr

Muske předmjeno grjekskeho pochada, kotrež da so wróćo wjesć na boha Apóllōna, boha swětła, lěkowanja a wuměłstwa. Katolske mjeniny su 18. apryla, poćahujo so na swj. Apolonija, martrarja zažneho křesćanstwa († 184/185).
Muske pśedmě grichiskego póchada, kótarež da se slědk wjasć na boga Apóllōna, boga swětła, gójenja a wuměłstwa. Katolske mjeniny su 18. apryla, póśěgujucy se na sw. Apolonija, martrarja ranego kśesćijaństwa († 184/185).

Apolonija Apollonia grj.

09. Feb

Hlej zapis pod Apolonia.
Glej zapis pód Apolonia.

Arabela Arabella łać.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (ārabe »Arabčanka« + bellus »rjany«).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (ārabe »Arabaŕka« + bellus »rědny«).

Ariadna Ariadne grj.

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (ari [zesylnjacy prefiks] + hagnḗ »swjata«). Ariadna bě dźowka krala Minosa z Krety. Po grjekskej powěsći da wona Theseusej, kotrehož lubowaše, kłubach wołmy, z kotrymž wón po boju z Minotaurosom puć z labyrinta namaka. W němskorěčnym rumje rozšěri so předmjeno hakle w 1970tych lětach.
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (ari [zmócnjajucy prefiks] + hagnḗ »swěta«). Ariadna jo była źowka krala Minosa z Krety. Pó grichiskej powěsći da wóna Theseusej, kótaregož jo lubowała, kłubach wałmy, z kótarymž jo wón pó boju z Minotaurosom namakał puś z labyrinta. W nimskorěcnem rumje jo se pśedmě rozšyriło akle w 1970tych lětach.

Ariana Arianna ital., grj.

Ariadna

Žónske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ariadna.
Žeńske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ariadna.

Armin Armin něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ermana, *irmina »wšowopřijacy, wulki«). Předmjeno poćahuje so na wjercha Cher+R88:R90uskow Arminiusa, kotryž předoby w lěće 9 po Chr. romske wójsko Publiusa Quinctiliusa Varusa.
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ermana, *irmina »wšo wopśimujucy, wjeliki«). Pśedmě póśěgujo se na wjercha Cheruskow Arminiusa, kótaryž jo w lěśe 9 pó Chr. pśedobył romske wójsko Publiusa Quinctiliusa Varusa.

Arnašt Ernst něm.

30.06./07.11.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (ernust »chutnosć, zasakłosć«), kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje. Rozšěrjenje mjena w němskorěčnym rumje w srjedźo wěku wuskutkowa powěsć wo wójwodźe Arnašće II. ze Šwabskeje, kotryž rokoćeše přećiwo swojemu přichodnemu nanej, kejžorej Konradej II. Dokelž so wón wobaraše, swojemu přećelej swěru spušćić, bu wón do klatwy daty a padny 1030 w boju. Katolske mjeniny su pak 30. junija, poćahujo so na swj. Arnašta z Pardubic, Praskeho arcybiskopa a prěnjeho uniwersitneho kanclera (1300‒1364); pak 7. nowembra, poćahujo so na swj. Arnašta ze Zwiefaltena, abta tamnišeho klóštra a wobdźělnika na křižnych wójnach (1119‒1148).
Muske pśedmě staronimskego póchada (ernust »pówažnosć, zakśipitosć«), kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje. Rozšy rjenje mjenja w nimskorěcnem rumje w srjejźowěku jo wustatkowało powěsć wó wójwoźe Arnaštu II. ze Šwabskeje, kótaryž jo zběžkował pśeśiwo swójomu pśichodnemu nanoju, kejžoroju Konradoju II. Dokulaž jo se wón wobarał, swójomu pśija- śeloju zwěrnosć spušćiś, bu wón do klětby daty a jo 1030 w boju padnuł. Katolske mjeniny su pak 30. junija, póśěgujucy se na sw. Arnašta z Pardubic, praskego arcybiskupa a prědnego uniwersitnego kanclarja (1300‒1364); pak 7. nowembra, póśěgujucy se na sw. Arnašta ze Zwiefaltena, abta tamnjejšego kloštarja a wobźělnika na kśicnych wójnach (1119‒1148).

Arnd Arnd, Arndt něm.

Arnold

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold.

Arne Arne něm.

Arnold

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold.

Arno Arno něm.

Arnold

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold.

Arnold Arnold něm.

18. Jul

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (arn »worjoł« + -walt [wot waltan] »knježić«). Katolske mjeniny su 18. julija, poćahujo so na swj. Arnolda z Arnoldsweilera, hudźbnika na dworje Korle Wulkeho a dobroćela († 800).
Muske pśedmě staronimskego póchada (arn »jerjeł« + -walt [wót waltan] »kněžyś se«). Katolske mjeniny su 18. julija, póśěgujucy se na sw. Arnolda z Arnoldsweilera, muzikarja na dwórje Karla Wjelikego a dobrośela († 800).

Arnošt Ernst něm.

30.06./07.11.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (ernust »chutnosć, zasakłosć«), kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje. Rozšěrjenje mjena w němskorěčnym rumje w srjedźo wěku wuskutkowa powěsć wo wójwodźe Arnošće II. ze Šwabskeje, kotryž rokoćeše přećiwo swojemu přichodnemu nanej, kejžorej Konradej II. Dokelž so wón wobaraše, swojemu přećelej swěru spušćić, bu wón do klatwy daty a padny 1030 w boju. Katolske mjeniny su pak 30. junija, poćahujo so na swj. Arnošta z Pardubic, Praskeho arcybiskopa a prěnjeho uniwersitneho kanclera (1300‒1364); pak 7. nowembra, poćahujo so na swj. Arnošta ze Zwiefaltena, abta tamnišeho klóštra a wobdźělnika na křižnych wójnach (1119‒1148). Znaty nošer předmjena je Arnošt Muka, rěčespytnik a ludowědnik (1854‒1932); Arnošt Bart, překupc a politikar (1870‒1956).
Muske pśedmě staronimskego póchada (ernust »pówažnosć, zakśipitosć«), kótarež wužywa se w górnoserbšćinje. Rozšy rjenje mjenja w nimskorěcnem rumje w srjejźowěku jo wustatkowało powěsć wó wójwoźe Arnoštu II. ze Šwabskeje, kótaryž jo zběžkował pśeśiwo swójomu pśichodnemu nanoju, kejžoroju Konradoju II. Dokulaž jo se wón wobarał, swójomu pśija śeloju zwěrnosć spušćiś, bu wón do klětby daty a jo 1030 w boju padnuł. Katolske mjeniny su pak 30. junija, póśěgujucy se na sw. Arnošta z Pardubic, praskego arcybiskupa a prědnego uniwersitnego kanclarja (1300‒1364); pak 7. nowembra, póśěgujucy se na sw. Arnošta ze Zwiefaltena, abta tamnjejšego kloštarja a wobźělnika na kśicnych wójnach (1119‒1148). Znaty nosaŕ pśedmjenja jo Arnošt Muka, rěcywědnik a ludowědnik (1854‒1932); Arnošt Bart, pśekupc a politikaŕ (1870‒1956).

Aron Aaron, Aron hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (’aharōn), kotrehož woznam njeje jasny. Prawdźepodobnje jedna so wo předmjeno egyptowskeho žórła. Po bibliji bě Aron starši bratr Mójzesa resp. Mójzasa, jeho přewodźer a zastupjer w ćahu na horu Sinai. W němskorěčnym rumje je předmjeno z 8. lětstotka dokładźene. W srjedźo- a nowowěku wužiwaše so předmjeno wosebje w židowskich swójbach.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (’aharōn), kótaregož wóznam njejo jasny. Wěrjepódobnje jadna se wó pśedmě egyptojskego žrědła. Pó bibliji jo był Aron staršy bratš Mojzasa, jogo pśewóźowaŕ a zastupnik w śěgu na góru Sinai. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 8. stolěśa dokłaźone. W srjejźo- a nowowěku jo se pśedmě wósebnje w žydojskich familijach wužywało.

Astrid Astrid šwed.

Žónske předmjeno šwedskeho pochada (*ans- »bójstwo« + fríðr »rjany«).
Žeńske pśedmě šwedskego póchada (*ans- »bogojstwo« + fríðr »rědny«).

Atanazij Athanasius grj.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (a-thánatos »njesmjertny«). Katolske mjeniny su 2. meje, poćahujo so na swj. Atanazija Wulkeho, Aleksandriskeho patriarcha a cyrkwinskeho wučerja († 250).
Muske pśedmě grichiskego póchada (a-thánatos »njesmjertny«). Katolske mjeniny su 2. maja, póśěgujucy se na sw. Atanazija Wjelikego, aleksandriskego patriarcha a cerkwinskego ceptarja († 250).

Awgust August, Augustus łać.

Hawštyn

27.05./28.08.

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (augustus »swjaty; česćedostojny; nadobny«). Łaćonske Augustus bě česćate přimjeno prěnjeho romskeho kejžora Gaiusa Octavianusa. Po nim je wosmy měsac lětneje protyki pomjenowany. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 15. lětstotka dokładźene, po tym zo bě humanizm zajim za staroromske stawizny zbudźił. We 18. a 19. lětstotku sta so Awgust z woblubowanym předmjenom. Katolske mjeniny su pak 27. meje, poćahujo so na swj. Awgusta Canterburyskeho, tamnišeho arcybiskopa († 604/05); pak 28. awgusta, poćahujo so na swj. Awgusta z Hippa, cyrkwinskeho wučerja (354‒430). Dospołnje zeserbšćena forma předmjena je Hawštyn.
Muske pśedmě łatyńskego póchada (augustus »swěty; cesće dostojny; nadobny«). Łatyńske Augustus jo było cesćece pśimě prědnego romskego kejžora Gaiusa Octavianusa. Pó nim jo wósymy mjasec lětneje pratyje pomjenjowany. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 15. stolěśa dokłaźone, pó tym až jo humanizm zajm za staroromske stawizny zbuźił. We 18. a 19. stolěśu bu Awgust woblubowane pśedmě. Katolske mjeniny su pak 27. maja, póśěgujucy se na sw. Awgusta Canterburyskego, tamnjejšego arcybiskupa († 604/05); pak 28. awgusta, póśěgujucy se na sw. Awgusta z Hippa, cerkwinskego ceptarja (354‒430). Dopołnje zeserbšćona forma pśedmjenja jo Hawštyn.

Main

Abel Abel hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada. Po bibliji wobsahuje předmjeno hebrejske hebel »nadych, zachodnosć«, jako pokazka na Abelowu předčasnu smjerć. Wón bě druhi syn Adama, kotryž bu wot swojeho bratra Kaina zabity. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene, wužiwa pak so dźensa jenož hišće zrědka.
Muske pśedmě hebrejskego póchada. Pó bibliji wopśimujo pśedmě hebrejske hebel »pśidych, zachadnosć«, ako pokazka na Abelowu pśedcasnu smjerś. Wón jo był drugi syn Adama, kótaryž bu wót swójogo bratša Kaina zabity. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone, wužywa pak se źinsa jano hyšći rědko.

Abraham Abraham hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (’abrāhām). Po bibliji mjenowaše so prěni prawótc Israela prěnjotnje Abram (»wótc je nadobny«) a bu wot Boha na Abrahama (»wótc syły«) přemjenowany. W němskorěčnym rumje jewi so předmjeno wot srjedźowěka, wužiwa pak so dźensa jenož zrědka. W arabšćinje wotpowěduje Abrahamej předmjeno Ibrahim.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (’abrāhām). Pó bibliji jo se prědny staro wóśc Israela pomjenjował spócetnje Abram (»wóśc jo nadobny«) a bu wót Boga na Abrahama (»wóśc mani«) pśemjenjowany. W nimskorěcnem rumje jawi se pśedmě wót srjejźowěka, wužywa pak se źinsa jano rědko. W arabšćinje wótpowědujo Abrahamoju pśedmě Ibrahim.

Absalom Absalom hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (’abšālōm), kotrehož woznam so jako »wótc je spomóženje« abo »wótc je pokoj« wukładuje. Po bibliji bě Absalom třeći syn Dawida. Zo by česć swojeje sotry Tamar wjećił, da wón swojeho połbratra Amnona zabić. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (’abšālōm), kótaregož wóznam se ako »wóśc jo wobzwarnowanje« abo »wóśc jo pokoj« wukładujo. Pó bibliji jo był Absalom tśeśi syn Dawida. Aby cesć swójeje sotšy Tamar pomsćił, da wón swójogo połbratša Amnona zabiś. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone.

Adalbert Adalbert něm.

20. Jun

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + beraht »błyšćity, sławny«; potajkim »nadobneje sławy«). Přez skrótšenje prěnjeho dźěla předmjena přesadźichu so w srjedźowěku poněčim formy Albert a Albrecht. Kónc 18. lětstotka wuskutkowa zajim za srjedźowěk wožiwjenje předmjena Adalbert. Katolske mjeniny su 20. junija, poćahujo so na swj. Adalberta, Magdeburg skeho arcybiskopa (910‒981).
Muske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + beraht »błyšćecy, sławny«; pótakem »nadobneje sławy«). Pśez skrotcenje prědnego źěla pśedmjenja su se w srjejźowěku póněcom pśesajźili formy Albert a Albrecht. Kóńc 18. stolěśa jo zajm za srjejźowěk wustatkował wóžywjenje pśedmjenja Adalbert. Katolske mjeniny su 20. junija, póśěgujucy se na sw. Adalberta, magde burgskego arcybiskupa (910‒981).

Adalwin Adalwin něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + wini »přećel«; potajkim »nadobny přećel«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene.
Muske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + wini »pśijaśel«; pótakem »nadobny pśijaśel«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžywjone.

Adam Adam hebr.

Hadam

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Hadam.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Hadam.

Adela Adela, Adele

Adelgunda Adelheid Adelmut

24. Dez

Žónske předmjeno, kotrež je skrótšena forma srjedźowěkowskich předmjenow z »Adel-« (»nadobny, wosobny«). Katolske mjeniny su 24. decembra, poćahujo so na swj. Adelu, załožerku a abatisu žónskeho klóštra Pfalzel pola Triera (660‒735).
Žeńske pśedmě, kótarež jo skrotcona forma srjejźowěkowych pśedmjenjow z »Adel-« (»nadobny, wósebny«). Katolske mjeniny su 24. decembra, póśěgujucy se na sw. Adelu, załožaŕku a abtisu žeńskego kloštarja Pfalzel pla Triera (660‒735).

Adelbrecht Adelbrecht něm.

Adalbert

20. Jun

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Adalbert.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Adalbert.

Adelgunda Adelgunde něm.

30. Jan

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + gund »bój; wojowarka«; potajkim »nadobna wojowarka«). Katolske mjeniny su 30. januara, poćahujo so na swj. Adel gundu, załožerku a abatisu žónskeho klóštra Maubeuge pola Lille (630‒684).
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + gund »bój; wójowaŕka«; pótakem »nadobna wójowaŕka«). Katolske mjeniny su 30. januara, póśěgujucy se na sw. Adelgundu, załožaŕku a abtisu žeńskego kloštarja Maubeuge pla Lille (630‒684).

Adelhajd Adelheid něm.

16. Dez

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + heit, z german skeho *haidu- »wašnje, postawa«; potajkim »nadobneho wašnja«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene. Katolske mjeniny su 16. decembra, poćahujo so na swj. Adelhajd (931‒999), mandźelsku kejžora Oty I. Wulkeho.
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + heit, z germaniskego *haidu- »wašnja, póstawa«; pótakem »nadobneje wašnje«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžy wjone. Katolske mjeniny su 16. decembra, póśěgujucy se na sw. Adelhajd (931‒999), manźelsku kejžora Oty I. Wjelikego.

Adelheid Adelheid něm.

Adelhajd

16. Dez

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + heit, z german skeho *haidu- »wašnje, postawa«; potajkim »nadobneho wašnja«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene. Katolske mjeniny su 16. decembra, poćahujo so na swj. Adelheid (931‒999), mandźelsku kejžora Oty I. Wulkeho. Dospołnje zeserbšćena forma předmjena je Adelhajd.
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + heit, z germaniskego *haidu- »wašnja, póstawa«; pótakem »nadobneje wašnje«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžy wjone. Katolske mjeniny su 16. decembra, póśěgujucy se na sw. Adelheid (931‒999), manźelsku kejžora Oty I. Wjelikego. Dopołnje zeserbšćona forma pśedmjenja jo Adelhajd.

Adelmut Adelmut, Adelmuth něm.

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + mout »zmysł, mysl, duch«; potajkim »nadobneje mysle«).
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + mout »zmysł, mysl, duch«; pótakem »nadobneje mysli«).

Adolf Adolf, Adolph něm.

30. Jun

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (adal »nadobny, wosobny« + ahd. Wolf »wjelk«; potajkim »nadobny wjelk«). Wot srjedźowěka do 18. lětstotka bě předmjeno Adolf na sewjeru Němskeje woblubowane, wot 19. lětstotka tež na juhu. Přikład za wužiwanje předmjena w protestantiskich kruhach bě kral Gustaw II. Adolf Šwedski (1594‒1632). Wliw Adolfa Hitlera na spožčenje předmjena w prěnjej połojcy 20. lětstotka je rědki, w 1930tych lětach přiběra spožčenje předmjena jenož zlochka. Wot 1945 pasu so starši z dowidźomnych přičin spožčenju předmjena Adolf. Katolske mjeniny su 30. junija, poćahujo so na swj. Adolfa z Tecklenburga, Osnabrückskeho biskopa (1185‒1224).
Muske pśedmě staronimskego póchada (adal »nadobny, wósebny« + ahd. Wolf »wjelk«; pótakem »nadobny wjelk«). Wót srjejźowěka do 18. stolěśa jo było pśedmě Adolf na pódpołnocu Nimskeje woblubowane, wót 19. stolěśa teke na pódpołdnju. Pśikład za wužywanje pśedmjenja w protestantiskich krejzach jo był kral Gustaw II. Adolf Šwedski (1594‒1632). Wliw Adolfa Hitlera na dawanje pśedmjenja w prědnej połojcy 20. stolěśa jo rědki, w 1930tych lětach jo dawanje pśedmjenja jano zlažka pśiběrało. Wót 1945 pasu se starjejše z dowiźomnych pśicynow dawanju pśedmjenja Adolf. Katolske mjeniny su 30. junija, póśěgujucy se na sw. Adolfa z Tecklenburga, osnabrückskego biskupa (1185‒1224).

Adrian Adrian, Adrianus łać.

Adrijan

09. Jan

Muske předmjeno łaćonskeho pochada ([H]adriānus »z města [H]adria«). Přimjeno kejžora Publiusa Aeliusa Hadrianusa (76–138) poćahuje so po antikskej tradiciji na ródne město jeho staršich, Hadria, dźensa Atri, w prowincy Teramo. Katolske mjeniny su 9. januara, poćahujo so na swj. Adriana z Canterburyja, tamnišeho abta klóštra swj. Pětra a Pawoła († 710).
Muske pśedmě łatyńskego póchada ([H]adriānus »z města [H]adria«). Pśimě kejžora Publiusa Aeliusa Hadrianusa (76–138) póśěgujucy se pó antiknej tradiciji na rodne město jogo starjejšych, Hadria, źinsa Atri, w prowincy Teramo. Katolske mjeniny su 9. januara, póśěgujucy se na sw. Adriana z Canter buryja, tamnjejšego abta kloštarja sw. Pětša a Pawoła († 710).

Adriana Adriana łać.

Adrijana

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Adrian. W němsko rěčnym rumje je předmjeno ze 16. lět- stotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Adrian. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 16. stolěśa dokłaźone.

Adrijan Adrian, Adrianus łać.

09. Jan

Hlej zapis pod Adrian.
Glej zapis pód Adrian.

Adrijana Adriana łać.

Hlej zapis pod Adriana.
Glej zapis pód Adriana.

Afra Afra łać.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (āfer »afriski«). W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene. Katolske mjeniny su 7. awgusta, poćahujo so na swj. Afru z Augsburga, martrarku zažneho křesćanstwa († 304).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (āfer »afriski«). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone. Katolske mjeniny su 7. awgusta, póśěgujucy se na sw. Afru z Augsburga, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 304).

Agata Agatha, Agathe grj.

05. Feb

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (agathós »dobry«). W němskorěčnym rumje je předmjeno z 11. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 5. februara, poćahujo so na swj. Agatu z Catanije, martrarku zažneho křesćanstwa († 250).
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (agathós »dobry«). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 11. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 5. februara, póśěgujucy se na sw. Agatu z Catanije, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 250).

Agneta Agneta, Agnete grj.

Hańža

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Agnes (dospołnje zeserbšćene Hańža).
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Agnes (dopołnje zeserbšćone Hańža).

Achim Achim hebr.

26. Jul

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (yōyākī »Jahwe njech natwarja, wožiwja«). Po apokryfnych pismach Noweho zakonja bě Achim nan swj. Marije. W němsko rěčnym rumje je skrótšena forma předmjena Joachim ze 16. lětstotka dokładźena. Katolske mjeniny su 26. julija, poćahujo so na swj. Achima († 12 do Chr.).
Muske pśedmě hebrejskego póchada (yōyākī »Jahwe daś natwarja, wóžywja«). Pó apokryfnych pismach Nowego testa- menta jo był Achim nan sw. Marije. W nimskorěcnem rumje jo skrotcona forma pśedmjenja Joachim ze 16. stolěśa dokłaźona. Katolske mjeniny su 26. julija, póśěgujucy se na sw. Achima († 12 do Chr.).

Aksel Axel šwed., hebr.

Absalom

Muske předmjeno šwedskeho pochada, kotrež je skrótšena a přetworjena forma hebrejskeho předmjena Absalom. Druhdy wobhladuje so Aksel tež jako diminutiwna forma předmjena Aleksander.
Muske pśedmě šwedskego póchada, kótarež jo skrotcona a pśetwórjona forma hebrejskego pśedmjenja Absalom. Wótergi wobglědujo se Aksel teke ako diminutiwna forma pśedmjenja Aleksander.

Alberich Alberich něm.

14. Nov

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (alb »duch přirody« + rik »knježićel«; potajkim »knježićel duchow přirody«). Katolske mjeniny su 14. nowembra, poćahujo so na swj. Albericha z Utrechta, tamnišeho biskopa († 784).
Muske pśedmě staronimskego póchada (alb »duch pśirody« + rik »kněžaŕ«; pótakem »kněžaŕ duchow pśirody«). Katolske mjeniny su 14. nowembra, póśěgujucy se na sw. Albericha z Utrechta, tamnjejšego biskupa († 784).

Albert Albert něm.

Adalbert

15. Nov

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Adalbert. Katolske mjeniny su 15. nowembra, poćahujo so na swj. Alberta Wulkeho, Regensburgskeho biskopa a cyrkwinskeho wučerja (1200‒1280).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Adalbert. Katolske mjeniny su 15. nowembra, póśěgujucy se na sw. Alberta Wjelikego, regensburgskego biskupa a cerkwinskego ceptarja (1200‒1280).

Albin Albin, Albinus łać.

01. Mrz

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (albus »běły«). Katolske mjeniny su 1. měrca, poćahujo so na swj. Albina z Angersa, tamnišeho biskopa (469‒550). Znaty nošer předmjena je Albin Moller, duchowny a přirodospytnik (1541‒1618).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (albus »běły«). Katolske mjeniny su 1. měrca, póśěgujucy se na sw. Albina z Angersa, tamnjejšego biskupa (469‒550). Znaty nosaŕ pśedmjenja jo Albin Moller, duchowny a pśirodoslěźaŕ (1541‒1618).

Albrecht Albrecht něm.

Adelbrecht

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Adelbrecht.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Adelbrecht.

Aleksander Alexander grj.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (aléxō »wotwobarać, škitać, zakitować« + anḗr, andrós »muž«; potajkim »tón, kiž muži wotwobara«). Makedonski kral Aleksander Wulki, zemr. 323 do Chr., je ze swojimi wobdźiwajomnymi skutkami k woblubowanosći předmjena přinošował. W srjedźowěku bě jeho nahladnosć wjetša hač wšěch druhich antikskich rjekow. Aleksander Wulki naspomina so tež w bibliji (1 Makk 1, 1–7). W němsko rěčnym rumje je předmjeno ze srjedźo wěka dokładźene.
Muske pśedmě grichiskego póchada (aléxō »wótwoboraś, šćitaś, zašćitowaś« + anḗr, andrós »muž«; pótakem »ten, kenž muskich wótwobora«). Makedoński kral Aleksander Wjeliki, zamr. 323 do Chr., jo ze swójimi wobźiwowanja gódnymi statkami k woblubowanosći pśedmjenja pśinosował. W srjejźowěku jo była jogo naglědnosć wětša nježli wšych drugich antiknych rjekow. Aleksander Wjeliki naspomina se teke w bibliji (1 Makk 1, 1–7). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone.

Aleksandra Alexandra grj.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Aleksander.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Aleksander.

Alena Alena, Alene słowj., grj.

Helena

17. Jun

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Helena. Katolske mjeniny su 17. junija, poćahujo so na swj. Alenu z Foresta, knježnu a martrarku (620‒640).
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Helena. Katolske mjeniny su 17. junija, póśěgujucy se na sw. Alenu z Foresta, kněžnu a martraŕku (620‒640).

Alenka Alena, Alene słowj., grj.

Alena

Žónske předmjeno, diminutiwna forma předmjena Alena.
Žeńske pśedmě, diminutiwna forma pśedmjenja Alena.

Alfej Alfäus, Alphäus grj.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (alphaios »pśeměnjenje«).
Muske pśedmě grichiskego póchada (alphaios »pśeměnjenje«).

Alfons Alfons got.

01. Aug

Muske předmjeno gotiskeho pochada (z germanskeho *haðu »bój« + *funsa- »hotowy«; potajkim »do boja hotowy«). W srjedźowěkowskej Španiskej wužiwaše so předmjeno husto jako mjeno krala. W němskorěčnym rumje rozšěri so předmjeno hakle w 19. lětstotku, wosebje w katolskich kónčinach. Katolske mjeniny su 1. awgusta, poćahujo so na swj. Alfonsa z Liguori, biskopa Sant’Agata de’ Goti, patrona spowědnikow a moralnych teologow (1696‒1787).
Muske pśedmě gotiskego póchada (z germaniskego *haðu »bój« + *funsa- »gótowy«; pótakem »do boja gótowy«). W srjejźowěkowej Špańskej jo se pśedmě cesto wužywało ako mě krala. W nimskorěcnem rumje jo se pśedmě akle w 19. stolěśu rozšyriło, wósebnje w katolskich stronach. Katolske mjeniny su 1. awgusta, póśěgujucy se na sw. Alfonsa z Liguori, biskupa Sant’Agata de’ Goti, patrona spowědnikow a moralnych teologow (1696‒1787).

Alfred Alfred jendź.

28. Okt

Muske předmjeno jendźelskeho pochada (ælf »duch přirody« + rǣd »rada«; potajkim »rada duchow přirody«). W 19. lětstotku rozšěri so předmjeno Alfred w němskorěčnym rumje, dokelž přiběraše zajim za Jendźelsku a jeho kulturu. Katolske mjeniny su 28. oktobra, poća hujo so na swj. Alfreda Wulkeho, krala Angelsaksow (848‒899).
Muske pśedmě engelskego póchada (ælf »duch pśirody« + rǣd »rada«; pótakem »rada duchow pśirody«). W 19. stolěśu jo se pśedmě Alfred w nimskorěcnem rumje rozšyriło, dokulaž jo zajm za Engelsku a jogo kulturu pśiběrał. Katolske mjeniny su 28. oktobra, póśěgujucy se na sw. Alfreda Wjelikego, krala Angel saksarjow (848‒899).

Alina Alina, Aline słowj., grj.

Helena

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Helena.
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Helena.

Alisa Alice franc., jendź., hebr.

Elizabeta

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Elizabeta (dospołnje zeserb šćene hs. Hilžbjeta resp. ds. Halžbjeta).
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Elizabeta (dopołnje zeserb šćone ds. Halžbjeta resp. gs. Hilžbjeta).

Alma Alma łać.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (almus »žiwjaty, žohnowaty, płódny«). Předmjeno zrodźi so za čas renesansy w Italskej, w němskorěčnym rumje poča so w 19. lětstotku rozšěrjeć.
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (almus »seśecy, žognujucy, płodny«). Pśedmě jo se zroźiło za cas renesancy w Italskej, w nimskorěcnem rumje jo se zachopinało w 19. stolěśu rozšyrjaś.

Almir Almir arab.

Muske předmjeno arabskeho pochada (alʾamīr »prync«).
Muske pśedmě arabskego póchada (alʾamīr »princ«).

Almut Almut, Almuth něm.

Adelmut

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Adelmut.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Adelmut.

Alojs Alois, Aloys łać.

21. Jun

Muske předmjeno łaćonskeho pochada, kotrež da so wróćo wjesć na staroněmski korjeń (*alwis »mudry«). Katolske mjeniny su 21. junija, poćahujo so na swj. Alojsa z Gonzagi, jezuita a patrona křesćanskeje młodźiny (1568‒1591). Znaty nošer předmjena je zbóžny Alojs Andricki, duchowny a přećiwnik nacionalsocializma (1914‒1943).
Muske pśedmě łatyńskego póchada, kótarež da se slědk wjasć na staronimski kórjeń (*alwis »mudry«). Katolske mjeniny su 21. junija, póśěgujucy se na sw. Alojsa z Gonzagi, jezuita a patrona kśesćijańskeje młoźiny (1568‒1591). Znaty nosaŕ pśedmjenja jo zbóžny Alojs Andricki, duchowny a pśeśiwnik nacionalsocializma (1914‒1943).

Alwin Alwin něm.

Adalwin

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Adalwin. Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki žiwjene.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Adalwin. Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wó žywjone.

Amalia Amalia, Amalie got.

Amalija

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Amalinda. Předmjeno Amalia je wot 15. lětstotka jako dynastiske, zemjanske a byrgarske mjeno woblubo wane.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Amalinda. Pśedmě Amalia jo wót 15. stolěśa ako dynastiske, zemjańske a bergaŕske mě woblubowane.

Amalija Amalia, Amalie got.

Amalinda

Hlej zapis pod Amalia.
Glej zapis pód Amalia.

Amalinda Amalinda, Amalinde got.

Žónske předmjeno gotiskeho pochada (*amals »šwarny, zmužity«). Dźěl předmjena »Amal-« pokazuje na wuchodogotiski kralowski ród Amalow resp. Amelungow, kotryž 536 ze smjerću Theodahada wuhasny.
Žeńske pśedmě gotiskego póchada (*amals »chytšy, zmužny«). Źěl pśedmjenja »Amal-« pokazujo na pódzajtšnogotiski kralojski rod Amalow resp. Amelungow, kótaryž jo 536 ze smjerśu Theodahada wugasnuł.

Amand Amand, Amandus łać.

26. Okt

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (amandus »lubosćiwy, lubozny«, přirunaj amare »lubować«). W němskorěčnym rumje je předmjeno z 8. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 26. oktobra, poćahujo so na swj. Amanda ze Straßburga, tamnišeho biskopa (290–355).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (amandus »lubosćiwy, lubosny«, pśirownaj amare »lubowaś«). W nimsko rěcnem rumje jo pśedmě z 8. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 26. oktobra, póśěgujucy se na sw. Amanda ze Straßburga, tamnjejšego biskupa (290–355).

Amanda Amanda łać.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Amand. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 19. lětstotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Amand. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 19. stolěśa dokłaźone.

Ambros Ambros grj.

Ambrozij

Muske předmjeno, w delnjoserbšćinje wužiwana skrótšena forma předmjena Ambrozij.
Muske pśedmě, w dolnoserbšćinje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Ambrozij.

Ambrozij Ambrosius grj.

07. Dez

Muske předmjeno grjekskeho pochada (ambrósios »njesmjertnym přisłušacy, bójski«). Katolske mjeniny su 7. decembra, poćahujo so na swj. Ambrozija, Milan skeho biskopa a cyrkwinskeho wučerja (575–676).
Muske pśedmě grichiskego póchada (ambrósios »njesmjertnym pśisłušajucy, bogojski«). Katolske mjeniny su 7. decembra, póśěgujucy se na sw. Ambrozija, milanskego biskupa a cerkwinskego ceptarja (575–676).

Ambrož Ambros grj.

Ambrozij

Muske předmjeno, w hornjoserbšćinje wužiwana skrótšena forma předmjena Ambrozij.
Muske pśedmě, w górnoserbšćinje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Ambrozij.

Amos Amos hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (‘āmōs »[wot Boha] nošeny«). Po bibliji bě Amos pastyr z Tekowy, kotrehož Bóh na profeta powoła. Wón zasudźowaše njesocialne zadźerženje wodźacych kruhow Israela. (Kniha Amos) W němskorěčnym rumje je předmjeno ze 16. lětstotka dokładźene.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (‘āmōs »[wót Boga] nosony«). Pó bibliji jo był Amos pastyŕ z Tekowy, kótaregož jo Bog na profeta pówołał. Wón jo zasu źował njesocialne zaźaržanje wóźecych krejzow Israela. (Knigły Amos) W nimsko rěcnem rumje jo pśedmě ze 16. stolěśa dokłaźone.

Ana Anna, Hanna hebr.

26. Jul

Žónske předmjeno hebrejskeho pochada (annā »powabnosć, luboznosć«), kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje. Ana je po křesćanskej tradiciji była mać Marije. Mjeztym zo so wužiwarjo z nabožneje spłóšiwosće do 16. lětstotka předmjena Marija zdalowachu, je předmjeno jeje maćerje w němskorěčnym rumje hižo ze 14. lětstotka dokładźene. Po reformaciji rozšěri so předmjeno Ana w samsnej měrje pola protestantow a katolikow. Dodźensa słuša wone k najwoblubowanišim žónskim před mjenam. Katolske mjeniny su 26. julija, poćahujo so na swj. Anu († 1 do Chr.), mać Marije.
Žeńske pśedmě hebrejskego póchada (annā »pówabk, lubosnosć«), kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje. Ana jo była pó kśesćijańskej tradiciji maś Marije. Mjaztym až su se wužywarje z nabóžneje spłošywosći do 16. stolěśa pśedmjenja Marija zdalowali, jo pśedmě jeje maśerje w nimskorěcnem rumje južo ze 14. stolěśa dokłaźone. Pó reformaciji jo se pśedmě Ana rozšyriło w samsnej měrje pla protestantow a katolikow. Do źinsa słuša wóne k nejwoblubo- wanjejšym žeńskim pśedmjenjam. Katolske mjeniny su 26. julija, pó śěgujucy se na sw. Anu († 1 do Chr.), maś Marije.

Analiza Anneliese, Annelise hebr.

Ana a Liza

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Liza, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje. Wone sta so w 1920tych lětach woblubowane.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Liza, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje. Wóne bu w 1920tych lětach woblubowane.

Analora Annelore hebr., łać.

Ana a Lora

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Lora, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Lora, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje.

Anamarja Annemarie hebr., aram.

Ana a Marja

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Marja, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje. Wone sta so kónc 19. lětstotka woblubowane.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Marja, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje. Wóne bu kóńc 19. stolěśa woblubowane.

Anaroža Annerose hebr., łać.

Ana a Roža

Žónske předmjeno, zestajane z předmjenow Ana a Roža, kotrež wužiwa so w delnjo serbšćinje.
Žeńske pśedmě, zestajane z pśedmjenjow Ana a Roža, kótarež wužywa se w dolno serbšćinje.

Anastazij Anastasius grj.

22. Jan

Muske předmjeno grjekskeho pochada (anástasis »zrowastanjenje«). Katolske mjeniny su 22. januara, poćahujo so na swj. Anastazija Persičana, martrarja († 628).
Muske pśedmě grichiskego póchada (anástasis »zrowastawanje«). Katolske mjeniny su 22. januara, póśěgujucy se na sw. Anastazija Persarja, martrarja († 628).

Anastazija Anastasia grj.

15. Apr

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Anastazij. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 15. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 15. apryla, poćahujo so na swj. Anastaziju, martrarku zažneho křesćanstwa († 68).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Anastazij. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 15. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 15. apryla, póśěgujucy se na sw. Anastaziju, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 68).

Andi Andi, Andy grj.

Andreas

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Andreas.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Andreas.

Andrea Andrea grj.

Andreja

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Andreas. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 19. lětstotka dokładźene. Woblubowane sta so wone po 1945.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Andreas. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 19. stolěśa dokłaźone. Woblubowane bu wóne pó 1945.

Andreas Andreas grj., dosp.

Handrij

30.11. / 24.11.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (anḗr, andrós »muž«). Předmjeno dósta so z druhimi grjekskimi předmjenami (na př. Stefan) w helenistiskej dobje do Palestiny a rozšěri so jako japoštołske mjeno hižo zahe po křesćanskim swěće. W němskorěčnym rumje słuša předmjeno Andreas wot srjedźowěka k najwoblubo wanišim předmjenam. Katolske mjeniny su pak 30. nowembra, poćahujo so na swj. Andreasa, japoštoła a bratra Symana Pětra († 60); pak 24. nowembra, poćahujo so na swj. Handrija Dung-Laca, duchowneho a martrarja (1785‒1839). Dospołnje ze serbšćena forma předmjena je hs. Handrij resp. ds. Handroš.
Muske pśedmě grichiskego póchada (anḗr, andrós »muž«). Pśedmě jo se dostało z drugimi grichiskimi pśedmjenjami (na pś. Stefan) w helenistiskej dobje do Palestiny a jo se rozšyriło ako pósołske mě južo jěsno pó kśesćijańskem swěśe. W nimskorěcnem rumje słuša pśedmě Andreas wót srjejźowěka k nejwoblubowa njejšym pśedmjenjam. Katolske mjeniny su pak 30. nowembra, póśěgujucy se na sw. Andreasa, pósoła a bratša Symana Pětša († 60); pak 24. nowembra, póśěgujucy se na sw. Andreasa Dung-Laca, duchownego a martrarja (1785‒1839). Dopołnje zeserb šćona forma pśedmjenja jo ds. Handroš resp. gs. Handrij.

Andrej Andrei, Andrej rus., grj.

Handrij

Muske předmjeno, w ruskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Andreas.
Muske pśedmě, w ruskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Andreas.

Andreja Andrea grj.

Hlej zapis pod Andrea.
Glej zapis pód Andrea.

Anet Annett franc., hebr.

Aneta

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Aneta.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Aneta.

Aneta Annette franc., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w francoskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ana. Wona bu do němskorěčneho ruma hižo w 17./18. lětstotku přewzata, jewi pak so jako hamtsce zapisana forma předmjena hakle wot 20. lětstotka.
Žeńske pśedmě, w francojskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ana. Wóna bu do nimskorěcnego ruma južo w 17./18. stolěśu pśewzeta, jawi pak se ako amtski zapisana forma pśedmjenja akle wót 20. stolěśa.

Angela Angela łać.

04.01./27.01.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (angelus »jandźel«, z grjekskeho ángelos »posoł«). Katolske mjeniny su pak 4. januara, poćahujo so na swj. Angelu z Foligna, mnišku rjadu franciskankow a mystikarku (1248‒1309); pak 27. januara, poćahujo so na swj. Angelu Merici, załožerku rjadu wóršulkow (1474‒1540).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (angelus »janźel«, z grichiskego ángelos »pósoł«). Katolske mjeniny su pak 4. januara, póśěgujucy se na sw. Angelu z Foligna, mnišku rěda franciskanaŕkow a mystikaŕku (1248‒1309); pak 27. januara, póśěgujucy se na sw. Angelu Merici, załožaŕku rěda ursulinkow (1474‒1540).

Angelika Angelika łać.

Angela

Žónske předmjeno, rozšěrjena forma předmjena Angela. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze 16. lětstotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, rozšyrjona forma pśedmjenja Angela. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 16. stolěśa dokłaźone.

Angelina Angelina ital., łać.

Angela

10. Dez

Žónske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Angela. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze 17. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 10. decembra, poćahujo so na swj. Angelinu, załožerku klóštra Krušedol w horinach Fruška Gora († 1520).
Žeńske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Angela. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 17. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 10. decembra, póśěgujucy se na sw. Angelinu, załožaŕku kloštarja Krušedol w górinach Fruška Gora († 1520).

Angelino Angelino ital., łać.

Angelo

Muske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Angelo.
Muske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Angelo.

Angelo Angelo ital.,łać.

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (angelus »jandźel«, z grjekskeho ángelos »posoł«). W italskorěčnym rumje wužiwana forma předmjena je w němskorěčnym rumje z 19. lětstotka dokładźena.
Muske pśedmě łatyńskego póchada (angelus »janźel«, z grichiskego ángelos »pósoł«). W italskorěcnem rumje wužywana forma pśedmjenja jo w nimskorěcnem rumje ze 19. stolěśa dokłaźona.

Ani Anni, Annie něm., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w němskorěčnym rumje wužiwana skrótšena forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w nimskorěcnem rumje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Ana.

Anika Anika, Annika słowj., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Ana.

Anita Anita špan., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w španiskorěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Ana. W němskorěčnym rumje je předmjeno z kónca 19. lětstotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, w špańskorěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Ana. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z kóńca 19. stolěśa dokłaźone.

Anja Ania, Anja słowj., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ana.

Anka Anka, Anke słowj., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, diminutiwna forma w delnjoserbšćinje wužiwaneho předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, diminutiwna forma w dolnoserbšćinje wužywanego pśedmjenja Ana.

Ano Anno něm.

Arnold

05. Dez

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold. Katolske mjeniny su 5. decembra, poćahujo so na swj. Ana, Kölnskeho arcybiskopa (1010‒1075).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold. Katolske mjeniny su 5. decembra, póśěgujucy se na sw. Ana, kölnskego arcybiskupa (1010‒1075).

Anselm Anselm něm.

21. Apr

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ans- »bójstwo« + helm »helm«). Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Anselma. Katolske mjeniny su 21. apryla, poćahujo so na swj. Anselma z Canterburyja, tamnišeho arcybiskopa (1033‒1109).
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ans- »bogojstwo« + helm »nagłowk«). Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Anselma. Katolske mjeniny su 21. apryla, póśěgujucy se na sw. Anselma z Canterburyja, tamnjejšego arcybiskupa (1033‒1109).

Ansgar Ansgar něm.

03. Feb

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ans- »bójstwo« + gēr »hlebija«). Katolske mjeniny su 3. februara, poćahujo so na swj. Ansgara, Hamburgskeho arcybiskopa (801‒865).
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ans- »bogojstwo« + gēr »kopje«). Katolske mjeniny su 3. februara, póśěgu jucy se na sw. Ansgara, hamburgskego arcybiskupa (801‒865).

Antje Antje niž., hebr.

Ana

Žónske předmjeno, w nižozemskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ana.
Žeńske pśedmě, w nižozemskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ana.

Anton Anton łać.

Antonij

13.06./05.07.

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Antonij. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćo wanje swj. Antona. Katolske mjeniny su pak 13. junija, poćahujo so na swj. Antona z Paduwy, franciskana a cyrkwinskeho wučerja (1195‒1231); pak 5. julija, poćahujo so na swj. Antona Mariju Zaccariju, duchowneho a załožerja rjadu barnabitow (1502‒1539); pak 24. oktobra, poćahujo so na swj. Antona Mariju Clareta, biskopa w Santiago de Cuba a załožerja rjadu klaretinow (1807‒1870).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Antonij. Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Antona. Katolske mjeniny su pak 13. junija, póśěgujucy se na sw. Antona z Paduwy, franciskanarja a cerkwinskego ceptarja (1195‒1231); pak 5. julija, póśěgujucy se na sw. Antona Mariju Zaccariju, duchownego a załožarja rěda barnabitarjow (1502‒1539); pak 24. oktobra, póśěgujucy se na sw. Antona Mariju Clareta, biskupa w Santiago de Cuba a załožarja rěda klaretinarjow (1807‒1870).

Antonia Antonia, Antonie łać.

Antonija

06. Mai

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Antonij. W němsko rěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene. Katolske mjeniny su 6. meje, poćahujo so na swj. Antoniju z Cirty, martrarku zažneho křesćanstwa († 256).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Antonij. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone. Katolske mjeniny su 6. maja, póśěgujucy se na sw. Antoniju z Cirty, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 256).

Antonij Antonius łać.

17. Jan

Muske předmjeno łaćonskeho pochada, kotrež da so wróćo wjesć na staroromske ródne mjeno. Katolske mjeniny su 17. januara, poćahujo so na swj. Antonija, pustnika w Egyptowskej (251‒356), kotryž česći so jako patriarch mnichowstwa.
Muske pśedmě łatyńskego póchada, kótarež da se slědk wjasć na staro romske rodne mě. Katolske mjeniny su 17. januara, póśěgujucy se na sw. Antonija, samotnika w Egyptojskej (251‒356), kótaryž cesći se ako patriarch mnichojstwa.

Antonija Antonia, Antonie łać.

06. Mai

Hlej zapis pod Antonia.
Glej zapis pód Antonia.

Antonin Antonin łać.

Anton

Muske předmjeno, rozšěrjena forma předmjena Anton.
Muske pśedmě, rozšyrjona forma pśedmjenja Anton.

Apolonia Apollonia grj.

09. Feb

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Apolonij. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Apolonije. Katolske mjeniny su 9. februara, poćahujo so na swj. Apoloniju, martrarku zažneho křesćanstwa († 249).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Apolonij. Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Apolonije. Katolske mjeniny su 9. februara, póśěgujucy se na sw. Apoloniju, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 249).

Apolonij Apollonius grj.

18. Apr

Muske předmjeno grjekskeho pochada, kotrež da so wróćo wjesć na boha Apóllōna, boha swětła, lěkowanja a wuměłstwa. Katolske mjeniny su 18. apryla, poćahujo so na swj. Apolonija, martrarja zažneho křesćanstwa († 184/185).
Muske pśedmě grichiskego póchada, kótarež da se slědk wjasć na boga Apóllōna, boga swětła, gójenja a wuměłstwa. Katolske mjeniny su 18. apryla, póśěgujucy se na sw. Apolonija, martrarja ranego kśesćijaństwa († 184/185).

Apolonija Apollonia grj.

09. Feb

Hlej zapis pod Apolonia.
Glej zapis pód Apolonia.

Arabela Arabella łać.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (ārabe »Arabčanka« + bellus »rjany«).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (ārabe »Arabaŕka« + bellus »rědny«).

Ariadna Ariadne grj.

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (ari [zesylnjacy prefiks] + hagnḗ »swjata«). Ariadna bě dźowka krala Minosa z Krety. Po grjekskej powěsći da wona Theseusej, kotrehož lubowaše, kłubach wołmy, z kotrymž wón po boju z Minotaurosom puć z labyrinta namaka. W němskorěčnym rumje rozšěri so předmjeno hakle w 1970tych lětach.
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (ari [zmócnjajucy prefiks] + hagnḗ »swěta«). Ariadna jo była źowka krala Minosa z Krety. Pó grichiskej powěsći da wóna Theseusej, kótaregož jo lubowała, kłubach wałmy, z kótarymž jo wón pó boju z Minotaurosom namakał puś z labyrinta. W nimskorěcnem rumje jo se pśedmě rozšyriło akle w 1970tych lětach.

Ariana Arianna ital., grj.

Ariadna

Žónske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Ariadna.
Žeńske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Ariadna.

Armin Armin něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ermana, *irmina »wšowopřijacy, wulki«). Předmjeno poćahuje so na wjercha Cher+R88:R90uskow Arminiusa, kotryž předoby w lěće 9 po Chr. romske wójsko Publiusa Quinctiliusa Varusa.
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ermana, *irmina »wšo wopśimujucy, wjeliki«). Pśedmě póśěgujo se na wjercha Cheruskow Arminiusa, kótaryž jo w lěśe 9 pó Chr. pśedobył romske wójsko Publiusa Quinctiliusa Varusa.

Arnašt Ernst něm.

30.06./07.11.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (ernust »chutnosć, zasakłosć«), kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje. Rozšěrjenje mjena w němskorěčnym rumje w srjedźo wěku wuskutkowa powěsć wo wójwodźe Arnašće II. ze Šwabskeje, kotryž rokoćeše přećiwo swojemu přichodnemu nanej, kejžorej Konradej II. Dokelž so wón wobaraše, swojemu přećelej swěru spušćić, bu wón do klatwy daty a padny 1030 w boju. Katolske mjeniny su pak 30. junija, poćahujo so na swj. Arnašta z Pardubic, Praskeho arcybiskopa a prěnjeho uniwersitneho kanclera (1300‒1364); pak 7. nowembra, poćahujo so na swj. Arnašta ze Zwiefaltena, abta tamnišeho klóštra a wobdźělnika na křižnych wójnach (1119‒1148).
Muske pśedmě staronimskego póchada (ernust »pówažnosć, zakśipitosć«), kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje. Rozšy rjenje mjenja w nimskorěcnem rumje w srjejźowěku jo wustatkowało powěsć wó wójwoźe Arnaštu II. ze Šwabskeje, kótaryž jo zběžkował pśeśiwo swójomu pśichodnemu nanoju, kejžoroju Konradoju II. Dokulaž jo se wón wobarał, swójomu pśija- śeloju zwěrnosć spušćiś, bu wón do klětby daty a jo 1030 w boju padnuł. Katolske mjeniny su pak 30. junija, póśěgujucy se na sw. Arnašta z Pardubic, praskego arcybiskupa a prědnego uniwersitnego kanclarja (1300‒1364); pak 7. nowembra, póśěgujucy se na sw. Arnašta ze Zwiefaltena, abta tamnjejšego kloštarja a wobźělnika na kśicnych wójnach (1119‒1148).

Arnd Arnd, Arndt něm.

Arnold

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold.

Arne Arne něm.

Arnold

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold.

Arno Arno něm.

Arnold

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Arnold.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Arnold.

Arnold Arnold něm.

18. Jul

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (arn »worjoł« + -walt [wot waltan] »knježić«). Katolske mjeniny su 18. julija, poćahujo so na swj. Arnolda z Arnoldsweilera, hudźbnika na dworje Korle Wulkeho a dobroćela († 800).
Muske pśedmě staronimskego póchada (arn »jerjeł« + -walt [wót waltan] »kněžyś se«). Katolske mjeniny su 18. julija, póśěgujucy se na sw. Arnolda z Arnoldsweilera, muzikarja na dwórje Karla Wjelikego a dobrośela († 800).

Arnošt Ernst něm.

30.06./07.11.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (ernust »chutnosć, zasakłosć«), kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje. Rozšěrjenje mjena w němskorěčnym rumje w srjedźo wěku wuskutkowa powěsć wo wójwodźe Arnošće II. ze Šwabskeje, kotryž rokoćeše přećiwo swojemu přichodnemu nanej, kejžorej Konradej II. Dokelž so wón wobaraše, swojemu přećelej swěru spušćić, bu wón do klatwy daty a padny 1030 w boju. Katolske mjeniny su pak 30. junija, poćahujo so na swj. Arnošta z Pardubic, Praskeho arcybiskopa a prěnjeho uniwersitneho kanclera (1300‒1364); pak 7. nowembra, poćahujo so na swj. Arnošta ze Zwiefaltena, abta tamnišeho klóštra a wobdźělnika na křižnych wójnach (1119‒1148). Znaty nošer předmjena je Arnošt Muka, rěčespytnik a ludowědnik (1854‒1932); Arnošt Bart, překupc a politikar (1870‒1956).
Muske pśedmě staronimskego póchada (ernust »pówažnosć, zakśipitosć«), kótarež wužywa se w górnoserbšćinje. Rozšy rjenje mjenja w nimskorěcnem rumje w srjejźowěku jo wustatkowało powěsć wó wójwoźe Arnoštu II. ze Šwabskeje, kótaryž jo zběžkował pśeśiwo swójomu pśichodnemu nanoju, kejžoroju Konradoju II. Dokulaž jo se wón wobarał, swójomu pśija śeloju zwěrnosć spušćiś, bu wón do klětby daty a jo 1030 w boju padnuł. Katolske mjeniny su pak 30. junija, póśěgujucy se na sw. Arnošta z Pardubic, praskego arcybiskupa a prědnego uniwersitnego kanclarja (1300‒1364); pak 7. nowembra, póśěgujucy se na sw. Arnošta ze Zwiefaltena, abta tamnjejšego kloštarja a wobźělnika na kśicnych wójnach (1119‒1148). Znaty nosaŕ pśedmjenja jo Arnošt Muka, rěcywědnik a ludowědnik (1854‒1932); Arnošt Bart, pśekupc a politikaŕ (1870‒1956).

Aron Aaron, Aron hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (’aharōn), kotrehož woznam njeje jasny. Prawdźepodobnje jedna so wo předmjeno egyptowskeho žórła. Po bibliji bě Aron starši bratr Mójzesa resp. Mójzasa, jeho přewodźer a zastupjer w ćahu na horu Sinai. W němskorěčnym rumje je předmjeno z 8. lětstotka dokładźene. W srjedźo- a nowowěku wužiwaše so předmjeno wosebje w židowskich swójbach.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (’aharōn), kótaregož wóznam njejo jasny. Wěrjepódobnje jadna se wó pśedmě egyptojskego žrědła. Pó bibliji jo był Aron staršy bratš Mojzasa, jogo pśewóźowaŕ a zastupnik w śěgu na góru Sinai. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 8. stolěśa dokłaźone. W srjejźo- a nowowěku jo se pśedmě wósebnje w žydojskich familijach wužywało.

Astrid Astrid šwed.

Žónske předmjeno šwedskeho pochada (*ans- »bójstwo« + fríðr »rjany«).
Žeńske pśedmě šwedskego póchada (*ans- »bogojstwo« + fríðr »rědny«).

Atanazij Athanasius grj.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (a-thánatos »njesmjertny«). Katolske mjeniny su 2. meje, poćahujo so na swj. Atanazija Wulkeho, Aleksandriskeho patriarcha a cyrkwinskeho wučerja († 250).
Muske pśedmě grichiskego póchada (a-thánatos »njesmjertny«). Katolske mjeniny su 2. maja, póśěgujucy se na sw. Atanazija Wjelikego, aleksandriskego patriarcha a cerkwinskego ceptarja († 250).

Awgust August, Augustus łać.

Hawštyn

27.05./28.08.

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (augustus »swjaty; česćedostojny; nadobny«). Łaćonske Augustus bě česćate přimjeno prěnjeho romskeho kejžora Gaiusa Octavianusa. Po nim je wosmy měsac lětneje protyki pomjenowany. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 15. lětstotka dokładźene, po tym zo bě humanizm zajim za staroromske stawizny zbudźił. We 18. a 19. lětstotku sta so Awgust z woblubowanym předmjenom. Katolske mjeniny su pak 27. meje, poćahujo so na swj. Awgusta Canterburyskeho, tamnišeho arcybiskopa († 604/05); pak 28. awgusta, poćahujo so na swj. Awgusta z Hippa, cyrkwinskeho wučerja (354‒430). Dospołnje zeserbšćena forma předmjena je Hawštyn.
Muske pśedmě łatyńskego póchada (augustus »swěty; cesće dostojny; nadobny«). Łatyńske Augustus jo było cesćece pśimě prědnego romskego kejžora Gaiusa Octavianusa. Pó nim jo wósymy mjasec lětneje pratyje pomjenjowany. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 15. stolěśa dokłaźone, pó tym až jo humanizm zajm za staroromske stawizny zbuźił. We 18. a 19. stolěśu bu Awgust woblubowane pśedmě. Katolske mjeniny su pak 27. maja, póśěgujucy se na sw. Awgusta Canterburyskego, tamnjejšego arcybiskupa († 604/05); pak 28. awgusta, póśěgujucy se na sw. Awgusta z Hippa, cerkwinskego ceptarja (354‒430). Dopołnje zeserbšćona forma pśedmjenja jo Hawštyn.

Babuša Barbara grj.

04. Dez

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (bárbaros »cuzy, wukrajny, barbarski«), kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Babuše. Katolske mjeniny su 4. decembra, poćahujo so na swj. Babušu z Nikomedije, martrarku zažneho křesćanstwa a patronku hórnikow († 3. lětstotk).
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (bárbaros »cuzy, wukrajny, barbarski«), kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje. Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Babuše. Katolske mjeniny su 4. decembra, póśěgu jucy se na sw. Babušu z Nikomedije, martraŕku ranego kśesćijaństwa a patronku górnikow († 3. stolěśe).

Baltazar Balthasar, Balthassar hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (z akadiskeho Bel-scharra-usur »bóh [Baal] zdźerž našeho krala«). Tute mjeno spožči najwyši komornik Nebukadnecara profetej Danielej. W Němskej bu předmjeno w srjedźowěku wosebje jako mjeno jednoho ze swj. Třoch kralow znate (přirunaj předmjenje Kašpor a Melchior).
Muske pśedmě hebrejskego póchada (z akadiskego Bel-scharra-usur »bog [Baal] zdźarž našogo krala«). Toś te mě jo nejwětšy komornik Nebukadnecara dał profetoju Danieloju. W Nimskej bu pśedmě w srjejźowěku wósebnje ako mě jadnogo ze sw. Tśich kralow znate (pśirownaj pśedmjeni Kašpor a Melchior).

Barabas Barabbas aram.

Muske předmjeno aramejskeho pochada, kotrehož woznam so jako »syn Abasa« (barr abas) abo »syn knjeza« (bar rabba(n)) wukładuje.
Muske pśedmě aramejskego póchada, kótaregož wóznam se ako »syn Abasa« (barr abas) abo »syn kněza« (bar rabba(n)) wukładujo.

Barbara Barbara grj., dosp.

Babuša

04. Dez

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (bárbaros »cuzy, wukrajny, barbarski«). Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Barbary. Katolske mjeniny su 4. decembra, poćahujo so na swj. Barbaru z Nikomedije, martrarku zažneho křesćanstwa a patronku hórnikow († 3. lětstotk). Dospołnje zeserbšćena forma předmjena je hs. Borbora resp. ds. Babuša.
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (bárbaros »cuzy, wukrajny, barbarski«). Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Barbary. Katolske mjeniny su 4. decembra, póśěgu jucy se na sw. Barbaru z Nikomedije, martraŕku ranego kśesćijaństwa a patronku górnikow († 3. stolěśe). Dopołnje zeserb šćona forma pśedmjenja jo ds. Babuša resp. gs. Borbora.

Barnabas Barnabas aram.

11. Jun

Muske předmjeno aramejskeho pochada, kotrehož woznam so jako »syn tróšta« (bar nebūʼā) abo »syn [boha] Neba« wukładuje. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze 16. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 11. junija, poćahujo so na swj. Barnabasa, přewodnika swj. japoštoła Pawoła na jeho prěnim misionskim pućowanju a martrarja zažneho křesćanstwa († 61).
Muske pśedmě aramejskego póchada, kótaregož wóznam se ako »syn trošta« (bar nebūʼā) abo »syn [boga] Neba« wukładujo. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 16. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 11. junija, póśěgujucy se na sw. Barnabasa, pśewodnika sw. pósoła Pawoła na jogo prědnym misiona riskem drogowanju a martrarja ranego kśesćijaństwa († 61).

Bartrołm Bartholomäus, Bartolomäus aram.

24. Aug

Muske předmjeno aramejskeho pochada (bar Tolmai »syn Tolmaija«). Po bibliji bě Bartrołm jedyn z dwanaće japoštołow Jězusa. W němskorěčnym rumje je předmjeno z 12. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 24. awgusta, poćahujo so na swj. Bartrołmja, japoštoła a martrarja zažneho křesćanstwa († 71).
Muske pśedmě aramejskego póchada (bar Tolmai »syn Tolmaija«). Pó bibliji jo był Bartrołm jaden z dwanasćo pósołow Jezusa. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 12. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 24. awgusta, póśěgujucy se na sw. Bartrołmja, pósoła a martrarja ranego kśesćijaństwa († 71).

Bartrom Bartholomäus, Bartolomäus aram.

Bartrołm

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Bartrołm.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Bartrołm.

Bastian Bastian grj.

Bastijan

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Sebastian.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Sebastian.

Bastijan Bastian grj.

Sebastian

Hlej zapis pod Bastian.
Glej zapis pód Bastian.

Bazilij Basilius grj.

02. Jan

Muske předmjeno grjekskeho pochada (basíleios »kralowski«). W němskorěčnym rumje je předmjeno z 12. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 2. januara, poćahujo so na swj. Bazilija z Cezareje, tamnišeho arcybiskopa a cyrkwinskeho wučerja (330‒379).
Muske pśedmě grichiskego póchada (basíleios »kralojski«). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě z 12. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 2. januara, póśěgu jucy se na sw. Bazilija z Cezareje, tamnjejšego arcybiskupa a cerkwinskego ceptarja (330‒379).

Beata Beata, Beate łać.

08.04./29.06./06.09.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (beātus »zbožowny«). Katolske mjeniny su pak 8. apryla, poćahujo so na zbóžnu Beatu z Ribnitzy, abatisu tamnišeho klóštra klariskow (1324‒1399); pak 29. junija abo 6. septembra, poćahujo so na swj. Beatu ze Sensa, martrarku zažneho křesćanstwa († 294).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (beātus »glucny«). Katolske mjeniny su pak 8. apryla, póśěgujucy se na zbóžnu Beatu z Ribnitzy, abtisu tamnjejšego kloštarja klariskow (1324‒1399); pak 29. junija abo 6. septembra, póśěgujucy se na sw. Beatu ze Sensa, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 294).

Beatrica Béatrice, Béatrix franc., łać.

Beata

29. Jul

Žónske předmjeno, w francoskorěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Beata (beātus »zbožowny«). W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 11. lětstotka dokładźene. Jeho spožčenje bu přez dyna stiske a zemjanske přikłady pohonjowane. Katolske mjeniny su 29. julija, poćahujo so na swj. Beatricu z Roma, martrarku zažneho křesćanstwa († 303).
Žeńske pśedmě, w francojskorěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Beata (beātus »glucny«). W nimsko rěcnem rumje jo pśedmě z 11. stolěśa dokłaźone. Jogo dawanje bu pśez dyna stiske a zemjańske pśikłady pógónjowane. Katolske mjeniny su 29. julija, póśěgujucy se na sw. Beatricu z Roma, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 303).

Becela Bezela hebr.

21. Dez

Žónske předmjeno hebrejskeho pochada (Bezetha – měsćanski dźěl Jerusalema). Katolske mjeniny su 21. decembra, poćahujo so na swj. Becelu, mać Mišnjanskeho biskopa Bena († 11. lětstotk).
Žeńske pśedmě hebrejskego póchada (Bezetha – měsćański źěl Jerusalema). Katolske mjeniny su 21. decembra, póśěgu jucy se na sw. Becelu, maś mišnjańskego biskupa Bena († 11. stolěśe).

Beda Beda kelt.

25. Mai

Muske předmjeno keltiskeho pochada. Katolske mjeniny su 25. meje, poćahujo so na swj. Bedu »Venerabilis«, mnicha a cyrkwinskeho wučerja (672‒735).
Muske pśedmě keltiskego póchada. Katolske mjeniny su 25. maja, póśěgujucy se na sw. Bedu »Venerabilis«, mnicha a cerkwinskego ceptarja (672‒735).

Ben Ben

Benedikt Benjamin Bjarnat

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjenow Benedikt abo Benjamin abo Bjarnat.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenjow Benedikt abo Benjamin abo Bjarnat.

Benedikt Benedikt łać.

11.07./12.02.

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (benedictus »wuchwaleny, poswjećeny«). Katolske mjeniny su pak 11. julija, poćahujo so na swj. Benedikta z Nursije, załožerja rjadu benediktinow a wótca nawječorneho mnichowstwa (480‒547); pak 12. februara, poćahujo so na swj. Benedikta z Aniany, załožerja tamnišeho klóštra benediktinow (750‒821).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (benedictus »wuchwalony, žognowany«). Katolske mjeniny su pak 11. julija, póśěgujucy se na sw. Benedikta z Nursije, załožarja rěda benediktinarjow a wóśca pódwjacornego mnichojstwa (480‒547); pak 12. februara, póśěgujucy se na sw. Benedikta z Aniany, załožarja tamnjejšego kloštarja benediktinarjow (750‒821).

Benedikta Benedikta łać.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Benedikt.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Benedikt.

Benita Benita ital., špan.

Benedikta

Žónske předmjeno, w italsko- a španisko rěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Benedikta.
Žeńske pśedmě, w italsko- a špańsko rěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Benedikta.

Benjamin Benjamin hebr.

31. Mrz

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (ben-ymyn »syn naprawo, t. r. syn juha«, spočatnje mjeno kmjena, kiž naprawo, t. r. južnje wliwapołneho kmjena Efraim sydleše, pozdźišo přenjesene na prawótca kmjena). Ludowe wułožowanje namaka so hižo w bibliji: Benjamin, najmłódši syn Jakuba, pomjenuje so wot swojeje maćerje Rahel, kotraž při jeho porodźe zemrě, Benoni (»syn mojeje bolosće«); Jakub pak změni jeho mjeno na Benjamin (»syn praweje ruki, zboža«). W němsko rěčnym rumje rozšěri so předmjeno w 16. lětstotku mjez protestantami. Předmjeno bě tež woblubowane mjez puritanami w Jendźelskej a Americe. Katolske mjeniny su 31. měrca, poćahujo so na swj. Benjamina z Persiskeje, martrarja zažneho křesćanstwa (400‒424).
Muske pśedmě hebrejskego póchada (ben-ymyn »syn napšawo, t. zn. syn pódpołdnja«, spócetnje mě kmjenja, kótaryž jo se napšawo, t. zn. na pódpołdnjo wliwa połnego kmjenja Efraim sedlił, pózdźej pśenjasone na starowóśca kmjenja). Ludowe wułožowanje namakajo se južo w bibliji: Benjamin, nejmłodšy syn Jakuba, pomjenjujo se wót swójeje maśerje Rahel, kótaraž jo pśi jogo póroźe zemrěła, Benoni (»syn mójeje bólosći«); Jakub pak změni jogo mě na Benjamin (»syn pšaweje ruki, gluki«). W nimskorěcnem rumje jo se pśedmě rozšyriło w 16. stolěśu mjazy protestantami. Pśedmě jo było teke woblubowane mjazy puritanarjami w Engelskej a Americe. Katolske mjeniny su 31. měrca, póśěgujucy se na sw. Benjamina z Persiskeje, martrarja ranego kśesćijaństwa (400‒424).

Beno Benno

Benedikt Benjamin Bjarnat

16. Jun

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjenow Benedikt abo Benjamin abo Bjarnat. Katolske mjeniny su 16. junija, poćahujo so na swj. Bena, Mišnjanskeho biskopa a patrona Serbow (1010‒1106).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenjow Benedikt abo Benjamin abo Bjarnat. Katolske mjeniny su 16. junija, póśěgujucy se na sw. Bena, mišnjańskego biskupa a patrona Serbow (1010‒1106).

Berit Berit dan., šwed.

Brigit

Žónske předmjeno, w dansko- a šwedsko rěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Birgit.
Žeńske pśedmě, w dańsko- a šwedsko rěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Birgit.

Bernada Bernada, Bernade ital., špan.

Bernarda

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Bernarda.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Bernarda.

Bernadet Bernadett franc.

Bernadeta

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Bernadeta.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Bernadeta.

Bernadeta Bernadette franc.

16. Apr

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Bernhard a wužiwane w francoskorěčnym rumje. Katolske mjeniny su 16. apryla, poćahujo so na swj. Bernadetu Soubirous, rjadnicu, kotraž dožiwi w prózd njeńcy pola Lourdesa wjacore zjewjenja swj. Marije (1844‒1879).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Bernhard a wužywane w francojskorěcnem rumje. Katolske mjeniny su 16. apryla, póśěgujucy se na sw. Bernadetu Soubirous, rědnisku sotšu, kótaraž jo w jamje pla Lourdesa dožywiła někotare zjawjenja sw. Marije (1844‒1879).

Bernarda Bernarda, Bernarde ital., špan.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Bernhard a wužiwane w italsko- a španiskorěčnym rumje.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Bernhard a wužywane w italsko- a špańskorěcnem rumje.

Bernardin Bernardin ital., špan.

Bernhard

20. Mai

Muske předmjeno, w italsko- a španisko rěčnym rumje wužiwana rozšěrjena forma předmjena Bernhard. Katolske mjeniny su 20. meje, poćahujo so na swj. Bernardina ze Sieny, mnicha rjadu franciskanow (1380‒1444).
Muske pśedmě, w italsko- a špańsko rěcnem rumje wužywana rozšyrjona forma pśedmjenja Bernhard. Katolske mjeniny su 20. maja, póśěgujucy se na sw. Bernardina ze Sieny, mnicha rěda franciskanarjow (1380‒1444).

Bernd Bernd něm.

Bjarnat

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Bjarnat.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Bjarnat.

Bernhard Bernhard něm.

Bjarnat

20.08./05.11.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ber(a)nu- »mjedwjedź« + harti, herti »twjerdy, sylny«; potajkim »sylny kaž mjedwjedź«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene. Katolske mjeniny su pak 20. awgusta, poćahujo so na swj. Bernharda z Clairvauxa, abta tamnišeho klóštra cisterciensow (1090‒1153); pak 5. nowembra, poćahujo so na zbóžneho Bernharda Lichtenberga, duchowneho a pře ćiwnika nacionalsocializma (1875‒1943). Dospołnje zeserbšćena forma předmjena je Bjarnat.
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ber(a)nu- »mjadwjeź« + harti, herti »twardy, mócny«; pótakem »mócny kaž mjadwjeź«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžywjone. Katolske mjeniny su pak 20. awgusta, póśěgujucy se na sw. Bernharda z Clairvauxa, abta tamnjejšego kloštarja cisterciensarjow (1090‒1153); pak 5. nowembra, póśěgujucy se na zbóžnego Bernharda Lichtenberga, duchownego a pśeśiwnika nacional socializma (1875‒1943). Dopołnje zeserbšćona forma pśedmjenja jo Bjarnat.

Bernt Bernt něm.

Bjarnat

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Bjarnat.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Bjarnat.

Bernward Bernward něm.

20. Nov

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ber(a)nu- »mjedwjedź« + wart »stražnik, škitar«). Katolske mjeniny su 20. nowembra, poćahujo so na swj. Bernwarda z Hildes heima, tamnišeho biskopa (950‒1022).
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ber(a)nu- »mjadwjeź« + wart »stražnik, šćitaŕ«). Katolske mjeniny su 20. nowembra, póśěgujucy se na sw. Bernwarda z Hildes heima, tamnjejšego biskupa (950‒1022).

Bert Bert

Adalbert Albert

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjenow Adalbert abo Albert.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenjow Adalbert abo Albert.

Berta Berta něm.

01. Mai

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (beraht »błyšćity, sławny«). Předmjeno, kiž bě w srjedźowěku jara rozšěrjene, bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene. Katolske mjeniny su 1. meje, poćahujo so na swj. Bertu z Avenayja, abatisu tamnišeho klóštra († 690).
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (beraht »błyšćecy, sławny«). Pśedmě, kenž jo było w srjejźowěku wjelgin rozšyrjone, bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžywjone. Katolske mjeniny su 1. maja, póśěgujucy se na sw. Bertu z Avenayja, abtisu tamnjejšego kloštarja († 690).

Bertold Berthold, Bertold něm.

Bertolt

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Bertolt.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Bertolt.

Bertolt Bertolt něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (beraht »błyšćity, sławny« + -walt [wot waltan] »knježić«). Woblubowanosć předmjena w srjedźowěku, wosebje w južnej Němskej, zawinowa wužiwanje w zemjanskich domach Ceringow a Andechs-Meranow.
Muske pśedmě staronimskego póchada (beraht »błyšćecy, sławny« + -walt [wót waltan] »kněžyś se«). Woblubo wanosć pśedmjenja w srjejźowěku, wósebnje w pódpołdnjowej Nimskej, jo zawinowało wužywanje w zemjańskich domach Ceringow a Andechs-Meranow.

Betina Bettina, Bettine ital., hebr., pódl.

Halžbjeta

Žónske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Elisabeth (dospołnje zeserbšćene hs. Hilžbjeta resp. ds. Halžbjeta).
Žeńske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Elisabeth (dopołnje zeserbšćone ds. Halžbjeta resp. gs. Hilžbjeta).

Bianka Bianka, Bianke ital.

Žónske předmjeno italskeho pochada (bianco, bianca »běły«).
Žeńske pśedmě italskego póchada (bianco, bianca »běły«).

Bibiana Bibiana, Bibiane łać.

Bibijana

02. Dez

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (vivius »žiwy«). Katolske mjeniny su 2. decembra, poćahujo so na swj. Bibianu, martrarku zažneho křesćanstwa († 4. lětstotk).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (vivius »žywy«). Katolske mjeniny su 2. decembra, póśěgujucy se na sw. Bibianu, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 4. stolěśe).

Bibijana Bibiana, Bibiane łać.

02. Dez

Hlej zapis pod Bibiana.
Glej zapis pód Bibiana.

Birgit Birgit dan., šwed.

Brigita

Žónske předmjeno, w dansko- a šwedsko rěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Brigita.
Žeńske pśedmě, w dańsko- a šwedsko rěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Brigita.

Birgita Birgitta, Birgitte dan., šwed.

Brigita

Žónske předmjeno, w dansko- a šwedsko rěčnym rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Brigita.
Žeńske pśedmě, w dańsko- a šwedsko rěcnem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Brigita.

Bjarnat Bernhard něm.

20.08./05.11.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (*ber(a)nu- »mjedwjedź« + harti, herti »twjerdy, sylny«; potajkim »sylny kaž mjedwjedź«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene. Katolske mjeniny su pak 20. awgusta, poćahujo so na swj. Bjarnata z Clairvauxa, abta tamnišeho klóštra cisterciensow (1090‒1153); pak 5. nowembra, poćahujo so na zbóžneho Bjarnata Lichtenberga, duchowneho a pře ćiwnika nacionalsocializma (1875‒1943).
Muske pśedmě staronimskego póchada (*ber(a)nu- »mjadwjeź« + harti, herti »twardy, mócny«; pótakem »mócny kaž mjadwjeź«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžywjone. Katolske mjeniny su pak 20. awgusta, póśěgujucy se na sw. Bjarnata z Clairvauxa, abta tamnjejšego kloštarja cisterciensarjow (1090‒1153); pak 5. nowembra, póśěgujucy se na zbóžnego Bjarnata Lichtenberga, duchownego a pśeśiwnika nacional socializma (1875‒1943).

Bjedrich Friedrich něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (fridu »škit před namocu brónjow, měr« + rīhhi »knjejstwo, knježićel, móc«; potajkim »knježićel nad měrom«). Předmjeno Friedrich (Bjedrich) so wot srjedźowěka do spočatka 20. lětstotka často wužiwaše. Jeho spožčenje bu přez dynastiske a zemjanske přikłady pohonjowane, na př. kejžor Bjedrich I. Barbarossa (12. lětstotk) abo Bjedrich Wulki (18. lětstotk).
Muske pśedmě staronimskego póchada (fridu »šćit pśed namócu bronjow, měr« + rīhhi »kněstwo, kněžaŕ, móc«; pótakem »kněžaŕ nad měrom«). Pśedmě Friedrich (Bjedrich) jo se wót srjejźowěka do zachopjeńka 20. stolěśa cesto wužywało. Jogo dawanje bu pśez dynastiske a zemjańske pśikłady pógónjowane, na pś. kejžor Bjedrich I. Barbarossa (12. stolěśe) abo Bjedrich Wjeliki (18. stolěśe).

Blanda Blanda łać.

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada (blandus »lišćaty, pleńčaty, přećelny, powabny«).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada (blandus »łagoźecy, gněśecy, pśijaśelny, pówabny«).

Blandina Blandina, Blandine łać.

Blanda

02. Jun

Žónske předmjeno, rozšěrjena forma předmjena Blanda. W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedź 16. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su 2. junija, poćahujo so na swj. Blandinu, martrarku zažneho křesćanstwa (150‒177).
Žeńske pśedmě, rozšyrjona forma pśedmjenja Blanda. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejź 16. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su 2. junija, póśěgujucy se na sw. Blandinu, martraŕku ranego kśesćijaństwa (150‒177).

Blanka Blanca, Blanka špan.

01. Dez

Žónske předmjeno španiskeho pochada (blanco, blanca »běły«). W němskorěčnym poča so předmjeno kónc 19. lětstotka rozšěrjeć. Katolske mjeniny su 1. decembra, poćahujo so na swj. Blanku, kralownu Francoskeje (1188‒1252).
Žeńske pśedmě špańskego póchada (blanco, blanca »běły«). W nimskorěcnem jo se pśedmě zachopinało kóńc 19. stolěśa rozšyrjaś. Katolske mjeniny su 1. decembra, póśěgujucy se na sw. Blanku, kralowku Francojskeje (1188‒1252).

Błažij Blasius łać.

03. Feb

Muske předmjeno łaćonskeho pochada, kotrehož woznam njeje jasny. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Błažija. Katolske mjeniny su 3. februara, poćahujo so na swj. Błažija ze Sebasty, tamnišeho biskopa a martrarja zažneho křesćanstwa († 316). Šijeswjećenje jako žohnowanje přećiwo chorosćam šije a přede wšěm złym je po nim pomjenowane.
Muske pśedmě łatyńskego póchada, kótaregož wóznam njejo jasny. Rozšy rjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Błažija. Katolske mjeniny su 3. februara, póśěgu jucy se na sw. Błažija ze Sebasty, tamnjejšego biskupa a martrarja ranego kśesćijaństwa († 316). Swěśenje šyje ako žognowanje pśeśiwo chórosćam šyje a pśede wšym złym jo pó nim pomjenjowane.

Bodo Bodo něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (bodo »rozkazowar«). Předmjeno bu spočatk 19. lětstotka za čas romantiki z ryćerskim basnjenjom znowa wožiwjene.
Muske pśedmě staronimskego póchada (bodo »rozkazowaŕ«). Pśedmě bu zachopjeńk 19. stolěśa za cas romantiki z ryśaŕskim basnjenim znowotki wóžywjone.

Bogdan Bogdan słowj.

Muske předmjeno słowjanskeho pochada (*bog »bóh« + *dati »dać«; potajkim boži dar).
Muske pśedmě słowjańskego póchada (*bog »bog« + *dati »daś«; pótakem bóžy dar).

Bogdana Bogdana słowj.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Bogdan.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Bogdan.

Bogna Bogna słowj.

Bogdana

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Bogdana.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Bogdana.

Boguměr Gottfried piet.

08. Nov

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje. Němskorěčna forma předmjena Gottfried (got »bóh« + fridu »škit před namocu brónjow, měr«; potajkim »wot boha postajeny wobchowar měra«) je hižo ze srjedźowěka dokładźene. Katolske mjeniny su 8. nowembra, poćahujo so na Boguměra z Amiensa, tamnišeho biskopa (1066‒1115).
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje. Nimskorěcna forma pśedmjenja Gottfried (got »bog« + fridu »šćit pśed namócu bronjow, měr«; pótakem »wót boga póstajony wuchowaŕ měra«) jo južo ze srjejźowěka dokłaźone. Katolske mjeniny su 8. nowembra, póśěgujucy se na Boguměra z Amiensa, tamnjejšego biskupa (1066‒1115).

Bogumił Gotthold piet.

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje.
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje.

Bogusław Gottlob piet.

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje.
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje.

Bohaboj Fürchtegott piet.

Bohabój

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Bohabój.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Bogabój.

Bohabój Fürchtegott piet.

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje. Wone bu tworjene po přikładźe předmjena grjekskeho pochada Timotheus.
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w górnoserbšćinje. Wóne bu twórjone pó pśikłaźe pśedmjenja grichiskego póchada Timotheus.

Bohuměr Gottfried piet.

08. Nov

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje. Němskorěčna forma předmjena Gottfried (got »bóh« + fridu »škit před namocu brónjow, měr«; potajkim »wot boha postajeny wobchowar měra«) je hižo ze srjedźowěka dokładźene. Katolske mjeniny su 8. nowembra, poćahujo so na Bohuměra z Amiensa, tamnišeho biskopa (1066‒1115).
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w górnoserbšćinje. Nimskorěcna forma pśedmjenja Gottfried (got »bog« + fridu »šćit pśed namócu bronjow, měr«; pótakem »wót boga póstajony wuchowaŕ měra«) jo južo ze srjejźowěka dokłaźone. Katolske mjeniny su 8. nowembra, póśěgujucy se na Bohuměra z Amiensa, tamnjejšego biskupa (1066‒1115).

Bohumił Gotthold piet.

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje.
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w górnoserbšćinje.

Bohusław Gottlob piet.

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje.
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w górnoserbšćinje.

Bohuwěr Traugott piet.

Muske předmjeno pietistiskeho pochada, kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje.
Muske pśedmě pietistiskego póchada, kótarež wužywa se w górnoserbšćinje.

Bolesław Boleslaus, Boleslaw słowj.

Muske předmjeno słowjanskeho pochada (*bol’e »bóle« + *slava »sława, česć«; potajkim bóle sławjeny).
Muske pśedmě słowjańskego póchada (*bol’e »wěcej« + *slava »sława, cesć«; pótakem wěcej sławjony).

Bolko Bolko słowj.

Bolesław

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Bolesław.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Bolesław.

Bonawentura Bonaventura ital.

15. Jul

Muske předmjeno italskeho pochada (buona ventura »dobry šik, wušikny«). Katolske mjeniny su 15. julija, poćahujo so na swj. Bonawenturu, franciskanskeho filozofa a teologa (1221‒1274).
Muske pśedmě italskego póchada (buona ventura »dobry šyk, šykowny«). Katolske mjeniny su 15. julija, póśěgujucy se na sw. Bonawenturu, franciskanaŕskego filozofa a teologa (1221‒1274).

Bonifac Bonifaz łać.

Bonifacij

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Bonifacij.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Bonifacij.

Bonifacij Bonifacius, Bonifatius łać.

14.05./05.06.

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (bonus »dobry« + fārī [for, fātum] »wozje wjeć, wěšćić«; potajkim tón, kiž dobre wozjewja). W srjedźowěku bě Bonifacij woblubowane mjeno bamžow. Katolske mjeniny su pak 14. meje, poćahujo so na swj. Bonifacija z Tarsusa, martrarja zažneho křesćanstwa († 306); pak 5. junija, poćahujo so na swj. Bonifacija z Mainza, tamnišeho biskopa, misionara a martrarja (673‒754/755). Bonifacij (z Tarsusa) słuša z Pankracom a Serwacom k t. mj. lodowym mužam.
Muske pśedmě łatyńskego póchada (bonus »dobry« + fārī [for, fātum] »wózja wjaś, wěšćiś«; pótakem ten, kenž dobre wózjawja). W srjejźowěku jo było Bonifacij woblubowane mě bamžow. Katolske mjeniny su pak 14. maja, póśěgujucy se na sw. Bonifacija z Tarsusa, martrarja ranego kśesćijaństwa († 306); pak 5. junija, póśěgujucy se na sw. Bonifacija z Mainza, tamnjejšego biskupa, misionarja a martrarja (673‒754/755). Bonifacij (z Tarsusa) słuša z Pankracom a Serwacom k t. pomj. lodowym mužam.

Borbora Barbara grj.

04. Dez

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (bárbaros »cuzy, wukrajny, barbarski«), kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Borbory. Katolske mjeniny su 4. decembra, poćahujo so na swj. Borboru z Nikomedije, martrarku zažneho křesćanstwa a patronku hórnikow († 3. lětstotk).
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (bárbaros »cuzy, wukrajny, barbarski«), kótarež wužywa se w górnoserbšćinje. Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Borbory. Katolske mjeniny su 4. decembra, póśěgu jucy se na sw. Borboru z Nikomedije, martraŕku ranego kśesćijaństwa a patronku górnikow († 3. stolěśe).

Boris Boris słowj.

Borisław

07. Mai

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Borisław. Katolske mjeniny su 7. meje, poćahujo so na swj. Borisa I., wjercha Bołharskeje († 907).
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Borisław. Katolske mjeniny su 7. maja, póśěgujucy se na sw. Borisa I., wjercha Bulgaŕskeje († 907).

Borisław Borislaus, Borislaw słowj.

Muske předmjeno słowjanskeho pochada (*borti »wojować« + *slava »sława, česć«; potajkim wojuj za sławu abo z boja sławny).
Muske pśedmě słowjańskego póchada (*borti »wójowaś« + *slava »sława, cesć«; pótakem wójuj za sławu abo z boja sławny).

Boromej Borromäus ital.

04. Nov

Muske předmjeno italskeho pochada, kotrež je wot swójbneho mjena Borromeo wotwodźene. Katolske mjeniny su 4. nowembra, poćahujo so na swj. Korlu Boromeja, Milanskeho arcybiskopa (1538‒1584).
Muske pśedmě italskego póchada, kótarež jo wót familijowego mjenja Borromeo wótwóźone. Katolske mjeniny su 4. nowembra, póśěgujucy se na sw. Karla Boromeja, milanskego arcybiskupa (1538‒1584).

Bosćan Sebastian grj.

Bosćij

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Bosćij.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Bosćij.

Bosćij Sebastian grj.

20. Jan

Muske předmjeno grjekskeho pochada (sebastós »nadobny«). W němskorěčnym rumje je předmjeno ze srjedźowěka dokładźene. Katolske mjeniny su 20. januara, poćahujo so na swj. Bosćija, martrarja zažneho křesćanstwa († 288). Wón česćuje so jako patron přećiwo morej.
Muske pśedmě grichiskego póchada (sebastós »nadobny«). W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze srjejźowěka dokłaźone. Katolske mjeniny su 20. januara, póśěgu jucy se na sw. Bosćija, martrarja ranego kśesćijaństwa († 288). Wón cesći se ako patron pśeśiwo mrětwje.

Bosko Bosco ital., něm.

Burkhard

31. Jan

Muske předmjeno, w italskorěčnym rumje wužiwana skrótšena forma předmjena Burkhard. Katolske mjeniny su 31. januara, poćahujo so na swj. Jana Boska, duchow neho a załožerja rjadu salesianow Dona Boska (1815‒1888).
Muske pśedmě, w italskorěcnem rumje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Burkhard. Katolske mjeniny su 31. januara, póśěgujucy se na sw. Jana Boska, duchow nego a załožarja rěda salesianarjow Dona Boska (1815‒1888).

Boto Boto, Botho něm.

Bodo

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Bodo.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Bodo.

Božena Boschena słowj.

Žónske předmjeno słowjanskeho pochada (*bog »bóh« + *žegnati »žohnować«).
Žeńske pśedmě słowjańskego póchada (*bog »bog« + *žegnati »žognowaś«).

Božidar Boschidar słowj.

Muske předmjeno słowjanskeho pochada (*bog »bóh« + *dariti »darić«).
Muske pśedmě słowjańskego póchada (*bog »bog« + *dariti »dariś«).

Brigita Brigitta, Brigitte kelt.

01.02./23.07.

Žónske předmjeno keltiskeho pochada (*briganti »nadobny«). Brigantia bě mjeno staroirskeje bohowki swětła. Wjele jeje kajkosćow buchu na swj. Brigitu, narodnu patronku Irskeje přenjesene. Katolske mjeniny su pak 1. februara, poćahujo so na swj. Brigitu z Kildary, załožerku tamnišeho klóštra (451‒523); pak 23. julija, poćahujo so na swj. Brigitu Šwedsku, mystikarku a załožerku rjadu brigitkow (1303‒1373).
Žeńske pśedmě keltiskego póchada (*briganti »nadobny«). Brigantia jo było mě staroirskeje bogowki swětła. Wjele jeje pócynkow buchu na sw. Brigitu, narodnu patronku Irskeje pśenjasone. Katolske mjeniny su pak 1. februara, póśěgujucy se na sw. Brigitu z Kildary, załožaŕku tamnjejšego kloštarja (451‒523); pak 23. julija, póśěgujucy se na sw. Brigitu Šwedsku, mystikaŕku a załožaŕku rěda brigitkow (1303‒1373).

Bronisław Bronislaus, Bronislaw pól.

Muske předmjeno pólskeho pochada (broń »bróń« + sława »sława«; potajkim »tón, kiž brónje sławi«).
Muske pśedmě pólskego póchada (broń »broń« + sława »sława«; pótakem »ten, kenž bronje sławi«).

Bronisława Bronislawa pól.

01. Sep

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Bronisław. Katolske mjeniny su 1. septembra, poćahujo so na swj. Bronisławu, abatisu klóštra rjadu premonstratkow (1203‒1259).
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Bronisław. Katolske mjeniny su 1. septembra, póśěgujucy se na sw. Bronisławu, abtisu kloštarja rěda premonstratensaŕkow (1203‒1259).

Brunhild Brunhild něm.

Brunhilda

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Brunhilda.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Brunhilda.

Brunhilda Brunhilde něm.

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (brunnia »brónidło« + hiltja »bój; wojo warka«). Předmjeno je znate z powěsće wo Nibelungach, w kotrejž wustupuje Brunhilda jako mandźelska krala Guntera a riwalka Krimhildy.
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (brunnia »bronidło« + hiltja »bój; wójo waŕka«). Pśedmě jo znate z powěsći wó Nibelungach, w kótarejž wustupujo Brunhilda ako manźelska krala Guntera a riwalka Krimhildy.

Bruno Bruno něm.

06. Okt

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (brun »bruny« abo »mjedwjedź«). Před mjeno bě w srjedźowěku woblubowane a wozrodźi so kónc 19. lětstotka. Katolske mjeniny su 6. oktobra, poćahujo so na swj. Bruna Kölnskeho, załožerja rjadu kartuzianow (1100‒1137).
Muske pśedmě staronimskego póchada (brun »bruny« abo »mjadwjeź«). Pśed mě jo było w srjejźowěku woblubowane a jo se wóžywiło kóńc 19. stolěśa. Katolske mjeniny su 6. oktobra, póśěgujucy se na sw. Bruna Kölnskego, załožarja rěda kartuzianow (1100‒1137).

Burkhard Burchard, Burkhard něm.

14. Okt

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (burg »hród, wućeknišćo« + harti, herti »twjerdy, sylny«). Předmjeno bě něhdy wosebje w Fankowskej a Šwabskej wob lubowane. Katolske mjeniny su 14. oktobra, poćahujo so na swj. Burkharda, Würzburg skeho biskopa (683‒755).
Muske pśedmě staronimskego póchada (burg »grod, wuchowanišćo« + harti, herti »twardy, mócny«). Pśedmě jo było něga wósebnje w Fankojskej a Šwabskej wob lubowane. Katolske mjeniny su 14. oktobra, póśěgujucy se na sw. Burkharda, Würzburg skego biskupa (683‒755).

Cacharias Zacharias hebr.

Cacharijas

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (zecharyāh »Jahwe je so dopominał«). Po Nowym zakonju bě Cacharias nan Jana Křćenika a mandźelski Hilžbjety. Wón bu z němosću pochłostany, dokelž dwělowaše na jandźelskim poselstwje wo porodźe syna.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (zecharyāh »Jahwe jo se dopominał«). Pó Nowem testamenśe jo był Cacharias nan Jana Dupjarja a manźelski Hilžbjety. Wón bu z nimosću pokuśony, dokulaž jo cwiblował na janźelskim pósołstwje wó póroźe syna.

Cacharijas Zacharias hebr.

Hlej zapis pod Cacharias.
Glej zapis pód Cacharias.

Cachej Zachäus hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (zakkai »čisty, njewinowaty«).
Muske pśedmě hebrejskego póchada (zakkai »cysty, njewinowaty«).

Cebedej Zebedäus hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (zabdiel »dar Boži«).
Muske pśedmě hebrejskego póchada (zabdiel »dar Bóžy«).

Cecilija Cäcilia, Cäcilie łać.

22. Nov

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada, kotrež da so wróćo wjesć na staroromske ródne mjeno. Rozšěrjenje mjena hižo w srjedźowěku wuskutkowa česćowanje swj. Cecilije. Katolske mjeniny su 22. nowembra, poćahujo so na swj. Ceciliju, martrarku zažneho křesćanstwa a patronku hudźby (200‒230).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada, kótarež da se slědk wjasć na staroromske rodne mě. Rozšyrjenje mjenja južo w srjejźowěku jo wustatkowało cesćenje sw. Cecilije. Katolske mjeniny su 22. nowembra, póśěgujucy se na sw. Ceciliju, martraŕku ranego kśesćijaństwa a patronku muziki (200‒230).

Celina Celina, Celine franc.

Marcelina

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Marcelina.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Marcelina.

Cila Cilia łać.

Cecilija

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Cecilija.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Cecilija.

Cita Cita, Zita łać.

Felicitas

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Felicitas.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Felicitas.

Cyprian Cyprian, Zyprian grj.

Cyprijan

26. Sep

Muske předmjeno grjekskeho pochada (Kýpros »Cypern«; potajkim »tón, kiž z kupy Cypern přińdźe«). Katolske mjeniny su 26. septembra, poćahujo so na swj. Cyprijana z Karthaga, tamnišeho biskopa a martrarja zažneho křesćanstwa (200 abo 210–258).
Muske pśedmě grichiskego póchada (Kýpros »Cypern«; pótakem »ten, kenž z kupy Cypern pśiźo«). Katolske mjeniny su 26. septembra, póśěgujucy se na sw. Cyprijana z Karthaga, tamnjejšego biskupa a martrarja ranego kśesćijaństwa (200 abo 210–258).

Cyprijan Cyprian, Zyprian grj.

26. Sep

Hlej zapis pod Cyprian.
Glej zapis pód Cyprian.

Cyril Cyrill, Kyrill grj.

18.03./27.06./14.02.

Muske předmjeno grjekskeho pochada (kýrios »knježe [Božo]«). W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 18. lětstotka dokładźene. Katolske mjeniny su pak 18. měrca, poćahujo so na swj. Cyrila Jerusalemskeho, tamnišeho biskopa a cyrkwinskeho wučerja (313–386); pak 27. junija, poćahujo so na swj. Cyrila Aleksandriskeho, tamnišeho patriarcha a cyrkwinskeho wučerja (375/80–444); pak 14. februara, poćahujo so na swj. Cyrila, młódšeho bratra Metoda a japoštoła Słowjanow (826/827–869).
Muske pśedmě grichiskego póchada (kýrios »kněz [Bog]«). W nimsko rěcnem rumje jo pśedmě z 18. stolěśa dokłaźone. Katolske mjeniny su pak 18 měrca, póśěgujucy se na sw. Cyrila Jerusalemskego, tamnjejšego biskupa a cerkwinskego ceptarja (313–386); pak 27. junija, póśěgujucy se na sw. Cyrila Aleksandriskego, tamnjejšego patriarcha a cerkwinskego ceptarja (375/80–444); pak 14. februara, póśěgujucy se na sw. Cyrila, młodšego bratša Metoda a pósoła Słowjanow (826/827–869).

Dagmar Dagmar dan.

24. Mai

Žónske předmjeno danskeho pochada (dag »dźeń« + māri »znaty, sławny, nahladny«). W němskorěčnym rumje rozšěri so předmjeno hakle kónc 19. lětstotka. Poprawom jedna so wo skomolenje staročěskeho mjena Drahomíra. Dźowka čěskeho krala Otakara I. Přemysła, princesna Markéta Drahomíra, wuda so 1205 na danskeho krala Waldemara II., z čimž dóńdźe předmjeno do Danskeje. Katolske mjeniny su 24. meje, poćahujo so na swj. Dagmar, čěsku princesnu a dansku kralownu (1186–1212).
Žeńske pśedmě dańskego póchada (dag »źeń« + māri »znaty, sławny, naglědny«). W nimskorěcnem rumje jo se pśedmě rozšyriło akle kóńc 19. stolěśa. Pópšawem jadna se wó pśekazenje staročeskego mjenja Drahomíra. Źowka českego krala Otakara I. Přemysła, princesna Markéta Drahomíra, jo se 1205 wudała na dańskego krala Waldemara II., z cymž jo pśedmě dojšło do Dańskeje. Katolske mjeniny su 24. maja, póśěgujucy se na sw. Dagmar, česku princesnu a dańsku kralowku (1186–1212).

Dajana Diana, Diane słowj., łać.

Diana

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Diana.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Diana.

Damaris Damaris grj.

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (dámar »mandźelska; lubka«). Předmjeno bě wot 17. lětstotka woblubowane mjez puritanami w Jendźelskej a Americe. W němskorěčnym rumje zadomi so před mjeno hakle w 1960tych lětach.
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (dámar »manźelska; lubka«). Pśedmě jo było wót 17. stolěśa woblubowane mjazy puritanarjami w Engelskej a Americe. W nimskorěcnem rumje jo se pśedmě zadomiło akle w 1960tych lětach.

Damazus Damasus łać.

11. Dez

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (adamas »diamant«). Katolske mjeniny su 11. decembra, poćahujo so na swj. Damazusa, Romskeho biskopa a bamža (305–384).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (adamas »dejmant«). Katolske mjeniny su 11. decembra, póśěgujucy se na sw. Damazusa, romskego biskupa a bamža (305–384).

Damian Damian grj.

Damijan

26. Sep

Muske předmjeno grjekskeho pochada (damázein »kludźić«). Katolske mjeniny su 26. septembra, poćahujo so na swj. Damiana, martrarja zažneho křesćanstwa († 3. lětstotk). Wón a jeho dwójnik Kosmas skutkowaštaj jako lěkar na Bliskim wucho dźe. Dalše katolske mjeniny su 15. apryla, poćahujo so na swj. Damiana de Veustera, rjadnika Arnsteinskich patrow a hladar na lepru schorjenych na Hawaiiskich kupach (1840–1889).
Muske pśedmě grichiskego póchada (damázein »pójmaś«). Katolske mjeniny su 26. septembra, póśěgujucy se na sw. Damiana, martrarja ranego kśesćijaństwa († 3. stolěśe). Wón a jogo dwójnik Kosmas stej statkowałej ako gójc na Bliskem pódzajtšu. Dalšne katolske mjeniny su 15. apryla, póśěgujucy se na sw. Damiana de Veustera, rědniskego bratša Arnsteinskich paterow a wótwardowaŕ na lepru schórjonych na Hawaiiskich kupach (1840–1889).

Damijan Damian grj.

26. Sep

Hlej zapis pod Damian.
Glej zapis pód Damian.

Dana Dana słowj.

Bogdana

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Bogdana.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Bogdana.

Daniel Daniel hebr.

21.07./10.10.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (din’ēl »Bóh sudźi«). Jako mjeno staro zakonskeho profeta Daniela bě předmjeno w němskorěčnym rumje hižo w srjedźo wěku rozšěrjene. Pod angloameriskim wliwom sta so předmjeno w 1960tych lětach znowa woblubowane. Katolske mjeniny su pak 21. julija, poćahujo so na swj. profeta Daniela († 536 do Chr.); pak 10. oktobra, poćahujo so na swj. Daniela Combonija, misionara a biskopa w Khartumje (1831‒1881).
Muske pśedmě hebrejskego póchada (din’ēl »Bog suźi«). Ako mě staro testamentariskego profeta Daniela jo było pśedmě w nimskorěcnem rumje južo w srjejźowěku rozšyrjone. Pód angloamerikańskim wliwom bu pśedmě w 1960tych lětach znowotki woblubo wane. Katolske mjeniny su pak 21. julija, póśěgujucy se na sw. profeta Daniela († 536 do Chr.); pak 10. oktobra, póśěgu jucy se na sw. Daniela Combonija, misionarja a biskupa w Khartumje (1831‒1881).

Daniela Daniela, Daniele hebr.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Daniel. W němsko rěčnym rumje je předmjeno z 19. lětstotka dokładźene.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Daniel. W nimskorěcnem rumje jo pśedmě ze 19. stolěśa dokłaźone.

Danilo Danilo słowj., hebr.

Daniel

Muske předmjeno, w słowjanskim rumje wužiwana pódlanska forma předmjena Daniel.
Muske pśedmě, w słowjańskem rumje wužywana pódlańska forma pśedmjenja Daniel.

Danka Danka słowj.

Dana

Žónske předmjeno, diminutiwna forma předmjena Dana.
Žeńske pśedmě, diminutiwna forma pśedmjenja Dana.

Dankmar Dankmar něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (thank »myslenje, spominanje; dźak« + māri »znaty, sławny, nahladny«).
Muske pśedmě staronimskego póchada (thank »myslenje, spominanje; źěk« + māri »znaty, sławny, naglědny«).

Danko Danko słowj., hebr.

Danilo

Muske předmjeno, diminutiwna forma předmjena Danilo.
Muske pśedmě, diminutiwna forma pśedmjenja Danilo.

Dankward Dankward něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (thank »myslenje, spominanje; dźak« + wart »stražnik, škitar«). Předmjeno je znate z powěsće wo Nibelungach, w kotrejž wustupuje Dankward jako bratr Hagena.
Muske pśedmě staronimskego póchada (thank »myslenje, spominanje; źěk« + wart »stražnik, šćitaŕ«). Pśedmě jo znate z powěsći wó Nibelungach, w kótarejž wustupujo Dankward ako bratš Hagena.

Darena Daren, Darena słowj.

Žónske předmjeno słowjanskeho pochada (*dariti »darić«).
Žeńske pśedmě słowjańskego póchada. (*dariti »dariś«).

Daria Daria pers.

Darija

25. Okt

Žónske předmjeno persiskeho pochada (dāraya-vauš »mějićel dobreho«). Katolske mjeniny su 25. oktobra, poćahujo so na swj. Dariju, martrarku zažneho křesćanstwa († 304).
Žeńske pśedmě persiskego póchada (dāraya-vauš »mějaŕ dobrego«). Katolske mjeniny su 25. oktobra, póśěgujucy se na sw. Dariju, martraŕku ranego kśesćijaństwa († 304).

Darija Daria pers.

25. Okt

Hlej zapis pod Daria.
Glej zapis pód Daria.

Dawid David hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada, kotrehož woznam so jako »lubušk« abo »nanowy bratr« wukładuje. Po bibliji bě Dawid kral Judy a Israela, kiž bě wokoło lěta 1000 do Chr. žiwy.
Muske pśedmě hebrejskego póchada, kótaregož wóznam se ako »lubušk« abo »nanowy bratš« wukładujo. Pó bibliji jo był Dawid kral Judy a Israela, kenž jo był wokoło lěta 1000 do Chr. žywy.

Debora Debora, Deborah hebr.

Žónske předmjeno hebrejskeho pochada (debōrā »pčołka«). Po bibliji bě Debora sudnica a profetka w Israelu.
Žeńske pśedmě hebrejskego póchada (debōrā »pcołka«). Pó bibliji jo była Debora sudnica a profetka w Israelu.

Denis Denis jendź., franc., grj.

Muske předmjeno, w jendźelsko- a francosko rěčnym rumje wužiwana forma předmjena Dionysa (dionýsios »bohej poswjećeny«). W němskorěčnym je předmjeno ze spočatka 20. lětstotka dokładźene.
Muske pśedmě, w engelsko- a francojsko rěcnem rumje wužywana forma pśed mjenja Dionysa (dionýsios »bogoju póswěśony«). W nimskorěcnem jo pśed mě ze zachopjeńka 20. stolěśa dokłaźone.

Denisa Denise jendź., franc., grj.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Denis.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Denis.

Detlef Detlef, Detlev dněm.

Muske předmjeno delnjoněmskeho pochada (thiad »lud« + leva »namrěwstwo, zawo stajenstwo; syn, dźowka«; potajkim syn abo dźowka luda).
Muske pśedmě dolnonimskego póchada (thiad »lud« + leva »derbstwo, zawó stajeństwo; syn, źowka«; pótakem syn abo źowka luda).

Deziderij Desiderius łać.

23. Mai

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (dēsīderium »žedźba, přeće«). Katolske mjeniny su 23. meje, poćahujo so na swj. Deziderija z Vienny, tamnišeho arcybiskopa († 606).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (dēsīderium »póžedanje, žycenje«). Katolske mjeniny su 23. maja, póśěgu jucy se na sw. Deziderija z Vienny, tamnjejšego arcybiskupa († 606).

Diana Diana, Diane łać.

10. Jun

Žónske předmjeno łaćonskeho pochada. Diana bě mjeno romskeje bohowki přirody, hońtwy a měsačka. Katolske mjeniny su 10. junija, poćahujo so na swj. Dianu Andalò, załožerku klóštra dominikankow w Bolognje († 1236).
Žeńske pśedmě łatyńskego póchada. Diana jo było mě romskeje bogowki pśirody, góńtwy a mjaseca. Katolske mjeniny su 10. junija, póśěgujucy se na sw. Dianu Andalò, załožaŕku kloštarja dominikanaŕkow w Bolognje († 1236).

Dina Dina, Dine

Christiana Christina Martina

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjenow Christiana abo Christina abo Martina.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenjow Christiana abo Christina abo Martina.

Dirk Dirk něm.

Dytrich

Muske předmjeno, skrótšena forma předmjena Dytrich.
Muske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Dytrich.

Ditar Dieter něm.

Dytar

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Dytar.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Dytar.

Ditlind Dietlind něm.

Ditlinda

Žónske předmjeno, pódlanska forma předmjena Ditlinda.
Žeńske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Ditlinda.

Ditlinda Dietlinde něm.

Žónske předmjeno staroněmskeho pochada (thiot »lud« + lind »miły, mjechki«).
Žeńske pśedmě staronimskego póchada (thiot »lud« + lind »miły, měki«).

Ditmar Dietmar něm.

Dytmar

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Dytmar.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Dytmar.

Ditrich Dietrich něm.

Dytrich

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Dytrich.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Dytrich.

Dolores Dolores špan.

15. Sep

Žónske předmjeno španiskeho pochada. W španišćinje je Dolores skrótšenje z Nuestra Señora de los Dolores, přimjena swj. Marije (přirunaj łaćonsce Mater dolorosa »bolosćiwa mać«). Katolske mjeniny su 15. septembra.
Žeńske pśedmě špańskego póchada. W špańšćinje jo Dolores skrotcenje z Nuestra Señora de los Dolores, pśi mjenja sw. Marije (pśirownaj łatyński Mater dolorosa »bólosćiwa maś«). Katolske mjeniny su 15. septembra.

Domaš Thomas aram.

Tomaš

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Tomaš.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Tomaš.

Dominik Dominik, Dominikus łać.

08. Aug

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (dominicus »knjezej słušacy«, wot dominus »knjez«). Katolske mjeniny su 8. awgusta, poćahujo so na swj. Dominika, załožerja rjadu dominikanow (1170‒1221).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (dominicus »knězoju słušecy«, wót dominus »kněz«). Katolske mjeniny su 8. awgusta, póśěgujucy se na sw. Dominika, załožarja rěda dominika narjow (1170‒1221).

Dominika Dominica, Dominika łać.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Dominik.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Dominik.

Donat Donat łać.

07. Aug

Muske předmjeno łaćonskeho pochada (dōnāre »darić, dać«; potajkim »tón, kiž je wot boha darjeny«). Katolske mjeniny su 7. awgusta, poćahujo so na swj. Donata z Arezza, tamnišeho biskopa a martrarja zažneho křesćanstwa (300‒362).
Muske pśedmě łatyńskego póchada (dōnāre »dariś, daś«; pótakem »ten, kenž jo wót boga darjony«). Katolske mjeniny su 7. awgusta, póśěgujucy se na sw. Donata z Arezza, tamnjejšego biskupa a martrarja ranego kśesćijaństwa (300‒362).

Donatus Donatus łać.

Donat

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Donat.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Donat.

Dora Dora grj.

Doroteja

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Doroteja.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Doroteja.

Dorejn Doreen jendź., grj.

Doroteja

Žónske předmjeno, w jendźelskorěčnym rumje wužiwana skrótšena forma předmjena Doroteja.
Žeńske pśedmě, w engelskorěcnem rumje wužywana skrotcona forma pśedmjenja Doroteja.

Doris Doris grj.

Žónske předmjeno grjekskeho pochada. W grjekskej mytologiji bě Doris dźowka Okeanosa, boha morja a rěčnišćow, a Tethysy, bohowki morja. W němskorěčnym rumje rozšěri so předmjeno kónc 17./spočatk 18. lětstotka.
Žeńske pśedmě grichiskego póchada. W grichiskej mytologiji jo była Doris źowka Okeanosa, boga mórja a wódow, a Tethysy, bogowki mórja. W nimsko rěcnem rumje jo se pśedmě rozšyriło kóńc 17./zachopjeńk 18. stolěśa.

Dorit Dorit grj.

Doroteja

Žónske předmjeno, skrótšena forma předmjena Doroteja.
Žeńske pśedmě, skrotcona forma pśedmjenja Doroteja.

Dorotea Dorothea grj.

Doroteja

06.02./25.06.

Žónske předmjeno grjekskeho pochada (dṓron »dar« + theós »bóh«; potajkim »dar boži«). Woblubowanosć předmjena we 18./19. lětstotku zawinowa wužiwanje w zemjanskich swójbach, na př. kurwjerchowka Doroteja Braniborska, ale tež literatura, na př. epos Goetheho »Hermann und Dorothea«, 1797. Katolske mjeniny su pak 6. februara, poćahujo so na swj. Doroteju, martrarku zažneho křesćanstwa (279‒290); pak 25. junija, poćahujo so na swj. Doroteju z Montauwa, samotarku a mystikarku (1347‒1394).
Žeńske pśedmě grichiskego póchada (dṓron »dar« + theós »bog«; pótakem »dar bóžy«). Woblubowanosć pśed mjenja we 18./19. stolěśu jo zawinowało wužywanje w zemjańskich familijach, na pś. kurwjerchowka Doroteja Bramborska, ale teke literatura, na pś. epos Goethego »Hermann und Dorothea«, 1797. Katolske mjeniny su pak 6. februara, póśěgujucy se na sw. Doroteju, martraŕku ranego kśesćijaństwa (279‒290); pak 25. junija, póśěgujucy se na sw. Doroteju z Montawa, samotaŕku a mystikaŕku (1347‒1394).

Doroteja Dorothea grj.

06.02./25.06.

Hlej zapis pod Dorotea.
Glej zapis pód Dorotea.

Dušan Duschan słowj.

Muske předmjeno słowjanskeho pochada (*duša »duša«).
Muske pśedmě słowjańskego póchada (*duša »duša«).

Dytar Dieter něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (thiot »lud« + heri »wójsko; wójwoda, wojak«, potajkim »wojak w słužbje luda«), kotrež wužiwa so w hornjoserbšćinje. Dytar je postawa ze srjedźowěkowskeje němskeje powěsće. Jako młódši bratr Dytricha Bernskeho bu wón w bitwje přećiwo Wittichej morjeny.
Muske pśedmě staronimskego póchada (thiot »lud« + heri »wójsko; wójwoda, wójak«, pótakem »wójak w słužbje luda«), kótarež wužywa se w górnoserbšćinje. Dytar jo póstawa ze srjejźowěkoweje nimskeje powěsći. Ako młodšy bratš Dytricha Bernskego bu wón w bitwje pśeśiwo Wittichej wusmjerśony.

Dytaŕ Dieter něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (thiot »lud« + heri »wójsko; wójwoda, wojak«, potajkim »wojak w słužbje luda«), kotrež wužiwa so w delnjoserbšćinje. Dytaŕ je postawa ze srjedźowěkowskeje němskeje powěsće. Jako młódši bratr Dytricha Bernskeho bu wón w bitwje přećiwo Wittichej morjeny.
Muske pśedmě staronimskego póchada (thiot »lud« + heri »wójsko; wójwoda, wójak«, pótakem »wójak w słužbje luda«), kótarež wužywa se w dolnoserbšćinje. Dytaŕ jo póstawa ze srjejźowěkoweje nimskeje powěsći. Ako młodšy bratš Dytricha Bernskego bu wón w bitwje pśeśiwo Wittichej wusmjerśony.

Dytmar Dietmar něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (thiot »lud« + māri »znaty, sławny, nahladny«; potajkim »znaty w ludźe«).
Muske pśedmě staronimskego póchada (thiot »lud« + māri »znaty, sławny, naglědny«; pótakem »znaty w luźe«).

Dytrich Dietrich něm.

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (thiot »lud« + rīhhi »knjejstwo, knježićel, móc«; potajkim »knježićel nad ludom«). Dytrich Bernski je znata postawa ze srjedźowěkowskeje němskeje powěsće.
Muske pśedmě staronimskego póchada (thiot »lud« + rīhhi »kněstwo, kněžaŕ, móc«; pótakem »kněžaŕ nad ludom«). Dytrich Bernski jo znata póstawa ze srjejźowěkoweje nimskeje powěsći.

Dźamil Djamil, Jamil arab.

Muske předmjeno arabskeho pochada (tdjamīl »rjany, šikwany«).
Muske pśedmě arabskego póchada (tdjamīl »rědny, wujšpurny«).

Dźamila Djamila, Jamila arab.

Žónske předmjeno, wotwodźene wot muskeho předmjena Dźamil.
Žeńske pśedmě, wótwóźone wót muskego pśedmjenja Dźamil.

Eberhard Eberhard něm.

Eberhart

Muske předmjeno, pódlanska forma předmjena Eberhart.
Muske pśedmě, pódlańska forma pśedmjenja Eberhart.

Eberhart Eberhart něm.

22. Jun

Muske předmjeno staroněmskeho pochada (ebur »kundroz« + harti, herti »twjerdy, sylny«; potajkim »sylny kaž kundroz«). Mjeno bě něhdy pola württembergskich hrabjow a wójwodow woblubowane. Katolske mjeniny su 22. junija, poćahujo so na swj. Eberharta, Salzburgskeho arcy biskopa (1085‒1164).
Muske pśedmě staronimskego póchada (ebur »kjandroz« + harti, herti »twardy, mócny«; pótakem »mócny kaž kjandroz«). Mě jo było něga pla württembergskich grobow a wójwodow woblubowane. Katolske mjeniny su 22. junija, póśěgujucy se na sw. Eberharta, salzburgskego arcy biskupa (1085‒1164).

Ecechiel Ezechiel hebr.

Muske předmjeno hebrejskeho pochada (γehezqʼēl »Bóh posylnja [tute dźěćo], Bóh njech [je] posylnja«). Po bibliji bě Ecechiel jedyn z najwuznamnišich profetow Stareho zakonja, kiž je w 6. lětstotku do Chr. w Babylonskej jatbje skutkował.
Muske pśedmě hebrejskego póchada (γehezqʼēl »Bog mócni [toś te góle], Bog daś [jo] mócni«). Pó bibliji jo był Ecechiel jaden z nejwuznamnejšych profetow Starego testamenta, kenž jo w 6. stolěśu do Chr. w Babylońskem popajźeństwu statkował.

Eda Eda něm.